Režie:
Roger PlanchonScénář:
Roger PlanchonKamera:
Gérard SimonHudba:
Jean-Pierre FouqueyHrají:
Régis Royer, Elsa Zylberstein, Anémone, Claude Rich, Hélène Babu, Jean-Marie Bigard, Elodie Frenck, Roger Planchon, Jocelyn Quivrin, Claire Borotra (více)Obsahy(1)
Životopisný film o Lautrecovi je natočen jako portrét umělce, těsně spjatého se svou dobou i s dvojicí "protikladných" společenských prostředí, jež spojil svým životem i uměním: s venkovskou šlechtou, z níž pocházel a v níž v nouzi nacházel zázemí, a s bohémským polosvětem pařížského Montmartru, kde tvořil a kde našel nový domov. Henri de Toulouse -Lautrec (1864-1901) se oproti přáním svého aristokratického otce nestal pokračovatelem starobylého rodu, ale kvůli svému handicapu a díky oslnivému malířskému talentu se změnil v brilantního portrétistu pozlátka i všednodenní špíny pařížských kabaretů, kankánů a bordelů a jejich slavných hvězd i bezejmenných outsiderů. Intenzivní způsob existence se stal křehkému umělci osudným, takže v sedmatřiceti letech zemřel na následky syfilidy a alkoholismu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (36)
Když člověk přistoupí na to, že je tenhle film v podstatě komediální, tak si ho musí poměrně dost užít. Nemívám rád explicitně vyjevované narativní scény, aby každý na první dobrou pochopil, nicméně zde je všechno tak roztomile a přehnaně přepjaté, že mě film ihned pohltil. Veškeré bohémské záležitosti, psychologické vztahy, i temné a tragické podtóny, nakonec tady nakonec skončí v jakési ztřeštěné umpa-lumpovštině. A já, který bych teoreticky asi vyžadoval historickou přesnost a vážnost, jsem vlastně nadšen. Snad jen ten konec vypadá, že bylo těžké ho nějak udržet pohromadě. ()
Prostředí pařížské bohémy je samozřejmě lákavým námětem pro životopisný snímek o proslulém malíři, který podstatnou část svého života prochlastal a prosmilnil. Jen mám pocit, že autoři jeho skutečný příběh trochu vylepšili a realita byla přízemnější. Elsa Zylberstein je má oblíbená herečka, pro kterou mám velkou slabost, a v Lautrecovi dostala skutečně velkou příležitost. I proto dávám 75 % celkového hodnocení. ()
Lidi, to byla nádhera! O světě pařížské bohémy s lehkostí a se skvělými dialogy, o tragédiích s šarmem, na ničem nešetřící výprava, dokonalí herci parodující v každé vteřině sami sebe, s gustem vyprávěný příběh, u kterého v této atmosféře vůbec nevadí, že víte, jak musí skončit. Moc jsem si pochutnal. ()
Tento film není známý tak, jak by si jistě zasloužil a to je velká škoda! Vynikající počin režiséra Planchona, nádherná atmosféra, krásný příběh, Montmatre 19. století ožívá na plátně a celý film voní malířskými barvami. ... a ten kankán... "Svět, který nosil van Gogha nemůže být tak špatný"- Lautrec. ()
Paráda-moc jsem od toho nečekal protože lautrecův příběh může svádět k lacinosti a životopisné šablonovitosti-o to větší překvápko to pro mě bylo, když jsem viděl jak si to ten film fičí hezky v tempu s osobitosti, nadhledem, vtipem a sebeironií Lautrecovi vlastní. Pravda je, že v poslední třetině režie -plná nápadů, hračiček a obtížně (přesto však přirozeně) vykonstruovaných scén- zlehka polevila (jakoby došel dech), ale celek to něják neshazuje.....Takže Paráda. ()
Galerie (20)
Photo © Universal Studios
Zajímavosti (1)
- Henri de Toulouse-Lautrec (Régis Royer) trpěl od neútlejšího dětství zdravotními obtížemi, které z větší části souvisely se vzácně se vyskytující vadou kostí. Pravděpodobně už ve věku šesti měsíců u něj byla zaznamenána první deformace nohou. Choroba byla zřejmě způsobena geneticky – opakovanými sňatky blízkých příbuzných – a projevovala se zpomaleným růstem kostí a jejich špatnou stavbou. Toutéž chorobou trpěly také některé Henriho sestřenice. Existuje ovšem i hypotéza, podle níž šlo ve skutečnosti o projevy vrozené syfilidy, kterou se jeho matka Adéle údajně nakazila od svého záletného manžela hraběte Alphonse. Zdravotními obtížemi trpěl také Henriho o tři roky mladší bratr Robert, který ve věku jednoho roku zemřel. (sator)
Reklama