Jáma

Audiovizuální podívaná jakou jsem viděl snad jen v podání Spielberga s Kaminskim a Aronovskeho ve Fontáně. Skvělá, ale opravdu skvělá režie, taktéž skvělá práce s kamerou a dokonalý střih. Ale to nejlepší na celém filmu je hudba, to ozvučení prostě nemá chybu. No a k tomu všemu, po velmi dobrém vývoji děje vynikající konec filmu. Tohle prostě musíte vidět, musíte. Aaaaaa... nejlepší Evropský film jaký jsem kdy viděl ;-) (19.11.2009)

Keď som čítal Salingerov román Kto chytá v žite a mladý Holden Caufield opisoval obilné pole, v ktorom mal chuť zachraňovať deti, predstavoval som si to takto a nijak inak. Dokonalá obrazová harmónia, kde každá línia má svoj silne emotívny náboj, perfekcionalistické používanie farebných filtrov a mrazivý kontrast medzi horúčavosťou dňa a tmou noci (a jamy) podfarbené komornou, no silnou hudbou... no jednoducho tento film na mňa zanechal veľmi veľký dojem. Navyše keď prirátam naozaj nevidené a invenčné stvárnenia nevidenej a invenčnej látky. Bravó. Som nekriticky nadšený. (25.08.2008)

Když jsem sáhl po tomto filmu, zrovna jsem hovořil bratrovi o špatných filmech co noviny vydávají. Změnil jsem názor, po Jámě, jako kdyby se mi otevřely oči a já začal vnímat filmy i jiným způsobem. Film není jen o tom co před sebou vidíme, ale i o vztahu hlavního hrdiny k danému příběhu. Celý film se dá rozdělit na tři části. První třetina filmu byla věnována krásné přírodě na Sicílii a jejímu lehkému poznávání z pohledu třetí osoby, která jako by doprovázela hlavního hrdinu. Druhá začíná symbolickým vztahem mezi synem mafiánské rodiny a uneseným chlapcem a končí zjištěním, že místní chlapec musí něco podniknout, pokud chce svého kamaráda zachránit. Třetí a závěrečná část, nám napumpuje srdce, to my jsme její nezbytnou součástí, když fandíme hlavnímu hrdinovi při vysvobozování jeho kamaráda z jeho vězení. ..... Závěr stojí za to ho zkouknout. (19.06.2008)

Deti radi opustené budovy. Prísľub pokladov ukrytých v ruinách láka k preskúmaniu zóny, z neznámych dôvodov zavrhnutej svetom dospelých. Adrenalínovým bonusom v zanechaných priestoroch s opadávajúcou omietkou a prefukujúcim vetrom pomedzi škrípajúce zvyšky okeníc sú pivnice. S vôňou plesniviny, obklopené vlhkom, tmou a nepomenovateľným tajomstvom tvoria protiklad k obilným zlatožltým lánom zvlnenej pahorkatiny južného Talianska. Jama prekrytá vlnitým plechom tu zároveň symbolizuje nazeranie z priestoru detstva vymedzeného žiarou slnka a jasom rodičovskej opatery do temnejšej dospelosti. Okrem zodpovednosti tam vládnu dušu zožierajúce, no málokedy sa plniace prísľuby hmotnej slávy, nezriedka vykupované zneužívaním ostatných. Pokiaľ ostal film v rovine zobrazenia spontánneho a často neuvedomele krutého detského správania, šmrncnutý záhadou v tmavej jame, bolo to fajn. Od momentu objasňovania úloh dospelých až po patetický záver sa to ale zvrtlo do viac-menej štandardizovaného príbehového produktu o neohrozenom detskom hrdinovi, postaviacom sa svojvôli veľkých s povinným záverečným morálnym apelom v podtexte o neubližovaní deťom. 65% (29.07.2008)

Musím říct, že se jedná o nádhernou podívanou, kterou by jste měli vidět. Strhující příběh dvou chlapců, který začíná uprostřed sicilské pustiny. Režisérovi se podařilo skloubit dětskou naivitu a přátelství s nechápavostí a chtivostí dospělých. Desetiletý chlapec ví, že není něco v pořádku, snaží se pomoci, ale má strach o tom někomu říct, protože komunita dospělých je divná až nepřátelská. Dokonce i jeho vlastní rodiče jsou jako počasí. Jednou jsou laskaví a z toho nejdou pro ránu daleko. Navíc zde najdeme i prvky toho, co se děje i dnes a to, že lidé a zvláště děti, jsou schopni prozradit nebo i zradit svého kamaráda i za malou odměnu. (05.05.2010)