En Passion
Náruživosť
The Passion of Anna
The Passion of Anna
Režie:
Ingmar BergmanScénář:
Ingmar BergmanKamera:
Sven NykvistHrají:
Max von Sydow, Liv Ullmann, Bibi Andersson, Erland Josephson, Erik Hell, Sigge Fürst, Britta Brunius, Lars-Owe Carlberg, Malin Ek, Barbro Hiort af Ornäs (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Náruživost je psychologická hra, ve které Andreas, žijící z vlastní vůle izolovaným životem na ostrově, se na krátkou dobu stýká se třemi lidmi. Elis je úspěšný, ale emocionálně chladný architekt. Jeho žena Eva, trpící nespavostí, se neustále snaží vyjít vstříc lidem kolem sebe a je zcela závislá na svém apatickém manželovi. Anna, Andreasova známá, se stala vdovou poté, co při autonehodě zahynul její manžel a dítě. Posledních šest měsíců žila s Andreasem. Všechny důležité události se odehrály ještě před začátkem filmu. Nejsou odhaleny prostřednictvím konvenčních flashbacků, ale v dopisech a dialozích. (Film Europe)
(více)Videa (1)
Recenze (60)
3,5*/5...En Passion mi príde ako typický Bergman (samozrejme okrem farebnosti) so všetkými ingredienciami, ktoré k nemu neodmysliteľne patria -štandardne dobrý "klasický" herci, fenomenálny Nykvist, prostredie ostrova, hlboké myšlienky a pitvanie sa v temnom psyché postáv, gradácia príbehu a jeho klasicky silné vyústenie. Všetko je na svojom mieste a predsa niečo chýba... Každopádne, keby to bol jeden z mojich prvých Bergmanov asi hodnotím inak, takto mi stále ostávajú v pamäti iné skvosty... ()
Ve skrze průměrná „vztahovka“, která sice vybočí sem tam nějakým lepším místem, ale nebýt dobře hrajících herců, neměla by divákovi skoro vůbec co říct. A díky tomu, jak je málo výrazná, se mi jen pár dní po zhlédnutí takřka vypařila z hlavy jako celek, v paměti mně zůstalo jen pár momentů. A psychologie postav mi přišla asi až zbytečně nepřehledná. Promluvy herců o postavách mi přišly mimo, avšak to je možná můj osobní problém. Jde zkrátka o průměrný film, který sice má svou rutinní řemeslnou kvalitu, ale nic navíc nepřidá. ()
Budem tu za pravdovravného barbara, ktorý nechápe Bergmanove filmy. A pritom na niektoré z nich mám veľmi dobré spomienky. Nič s tým však nenarobím. Náruživosť som na dvakrát dopozeral a okrem stretnutia so známymi hercami nezanechala vo mne žiadnu stopu. Možno nabudúce. Len neviem, či sa k nejakej repríze odhodlám. ()
Pět * spíš kvůli neskutečné kameře a dokonalé formě. Ta tam je NUTNOST vrcholných Bergmanů. Ale copak jsme tu na závodišti, ptá se to hned ve mně??? Každopádně mi u dřívějších Bergmanů nebývala dlouhá chvíle (snad je to redukcí, možná je jejím důsledkem i jistý nedostatek); nechyběly mi u nich ani expresionisticko/naturalistické gradace pomocí zachycení vraždění. V tom mi to evokuje úpadkového Triera. Poprvé jsem si uvědomil, kolik si Dogma95 z Bergmana tohoto stylu vzalo. ()
Moje druhé setkání s těžko stravitelným Bergmanem dopadlo oproti Sedmé pečeti mnohem lépe. Film stojí zejména na hereckých výkonech a tíživém příběhu krize mezilidských vztahů. Vložený příběh se zmrzačenými zvířaty ještě umocnil dusnou atmosféru snímku. Zkrátka pěkně natočené drama, které nevyprchá hned po závěrečných titulkách. ()
Reklama