Intimní osvětlení

Melancholický Černý Petr, který svou vlnu rozhodně nezapře, ale povahou si tak nějak zazdil cestu k divákovi. Možná, že někdo tu zeď nakonec probourá ("Tady se všechno měří na cihly."), ale mně se to celou, příjemně strávenou intimní hodinku života a perfektní filmařiny, bohužel nepodařilo. V rámci šedesátkové éry za 3* a půl, k poměrům současné české kinematografie to pochopitelně nemá smysl vůbec přirovnávat. "Chce trochu trpělivost, ale zato je dobrej." (05.11.2013)

Intimní osvětlení je pro mne zajímavým spíše klubovým filmem na půli cesty mezi Formanovým Černým Petrem a Menzelovou Vesničkou mou střediskovou. V zásadě nuda, ale nuda úmyslná a kořeněná desítkami nezapomenutelných sladkokyselých scének: nabízení posledního angreštu, kolování stehýnka dokola nakonec k dědečkovi a Štěpin záchvat smíchu, Jarouš a Š-Š - Štěpa, sledování chrápání, nejsi ženatej - nejsi vyřízenej, fernet - 8 cihel, hraní na pohřbu - 200 cihel, chlapi v průběhu pohřbu močící na zeď hřbitova, zkoušení předválečné drátěnky u postele, později cvičení břišních svalů zvedáním nohou v téže vrzající posteli, Štěpino předvádění krásy koček v okně během hraní Mozarta kvartetem chlapů, defilé vrásčitých žen s hráběmi přísně si prohlížejících mladičkou Štěpu v autě, pití ztuhlého ajrkoňaku ztuhlými protagonisty. Dále je zde nevyřčená ale všudypřítomná rezignace na vysněné kariéry hudebníků doplňovaná všudypřítomnou amatérskou vážnou nebo pohřební hudbou. Takový všední víkend všedních životů v šedi všedního socialismu šedesátých let. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=c3LWEwmjsn8 (28.02.2009)

Úžasný střípek odehrávající se v minimálním časovém prostoru, kde absence zásadní dějové linky není vůbec na škodu. Scéna s přehazováním kuřecích stehen se všemi doprovodnými projevy (záchvat smíchu Věry Křesadlové), to není film, to je život. Stejně tak závěrečná symbolická scéna s vaječným koňakem povyšuje tenhle film do nadprůměru. (18.06.2012)

Scénář: Jaroslav Papoušek, Ivan Passer, Václav Šašek .. Trpký český film s povedenou venkovskou atmosférou. Dosti zábavná je například scéna v níž si všichni přehazují kuřecí stehýnka.. (30.03.2005)

Údajně jeden z našich nejlepších filmů (různé české filmové ankety, kde se pravidelně umísťuje v TOP 30) a také příchozí "Nové vlny", pro mě osobně však doslova nezáživný film, do kterého jsem se nedokázal vžít úplně naplno, i když se na něm podílelo veleúspěšné trio Passer (světoznámý režisér), Papoušek (námět a scénář) a Ondříček (autentická kamera), a zaobíral se vlastně víceméně životem a obyčeji obyčejných lidí, jejich špatných stránek, nezakrýval v sobě různé slabosti, omezenosti a nedostatečnosti druhých, ba naopak zdůraznil je zde s typicky ironickým a úsměvavným pochopením. "NEJ" z rolí byl jednoznačně děda představovaný zde hercem Vostrčilem, a mladičká Věra Křesadlová bez těch dvou by snad tento film dopadl ještě hůře, nějak mě zde vesměs všichni Ti neherci a sled jednotlivých komických scén nechytl. Snímek který není ani nebyl určen pro širokou veřejnost, a pak vzpomeňte si že nejvýznamnější domácí (a nejen ty) snímky a jsou kolikrát leckdy o ničem-nezáživné-těžko stravitelné i silně nadhodnocené všemi těmi domácími filmovými kritiky a publicisty. (02.09.2007)