Čas sluhů

Nemile úderné, přesně jak jsem čekal. Ivanka jako medička se držela hodně při zemi a tuto pózu jsem jí tolik nevěřil, po přerodu do manipulativní kurvy se už cítila jako ryba ve vodě a divák se nabaží jejího talentu, i hysterické výstupy se mi líbily. Pýcha a pád, manipulace, skvělý Roden. Škoda, že jsem se nedočkal tragického konce. Výborná hudba, v českých filmech určitě jeden z nejoriginálnějších soundtracků. Žádná koláž interpretů, ale mrazivá studiová chuťovka. (23.05.2010)

Abych pravdu řekla měla jsem sto chutí při sledování praštit Jitku Asterovou krumpáčem do palice....Měla jsem štěstí, že nebyla poblíž, jelikož by mě zavřeli(a nebo za brutální vraždu krumpáčem amnestií propustili? :D). Ivana Chýlková patří s Karlem Rodenem k mojí špičce ledovce v českém velmi bahnitém a kamenitém rybníčku občas porostlém sinicemi ...Jenže ani ze začátku mi nebylo líto Ivany Chýlkové, že je z ní takové neohrabané kuře, které se zoufale zamilovalo do celera - pardon pana Etzlera(což nikdy nepochopím) ale v roli "mrchy" se mi líbila více :-). Co na to více říct? Zajímavé, ale podruhé pravděpodobně nekoukatelné. (04.01.2013)

To je snad ještě blbější film než "Requiem pro panenku".Pavlásková dělá uplně typický debutantský chyby.Točí to jako sled scén, který neumí pořádně vypravěčsky provázat.Místy to má i přes rytmickou a kompoziční střídmost vyloženě klipový charakter.Do toho tam má podivný vsuvky typu "Polívka poslouchá v restauraci zahraniční rozhlas" nebo "Skupinka ouřadů nacvičuje v plynových maskách chemický poplach".Těžko říct, jestli tyhle věci byly už ve scénáři.A nebo je tam Pavlásková vpašovala ex post.Jestli to měla být subverze, tak je blbě provedená.A navíc zbytečná, protože celý ten film se o režim otírá docela silně a tyhle skeče nebyly vůbec potřeba.Scénář je nedotažený.A vystačil by dějově na hutnou hodinovku.Rozhodně ne na bezmála dvě hodiny.Do toho vlastně není jasné, jaký má režiérka vlastně vztah k hlavní postavě.Po většinu času ji vykresluje jako totální kreaturu - byť místy poukazuje na její chladně pragmatickou logiku.Problém je v tom, že pak jejími ústy pronáší do kamery morální odsudky českého národa.A v poslední záběru je okolní společnost černo - fialová, zatímco Chýlková je provedená v červené.Čímž jako kdyby bylo naznačeno, že tahle odpudivá postava je v celé té mrtvé polečnosti vlastně jediný živoucí tvor.Samostatnou kapitolu pak tvoří Brabcova kamera.Na jednu stranu si ten film můžete zastavovat a záběr po záběru ukazovat, jak je to dobře nasnímaný.Jenže to působí trochu moc strojeně a opulentně.Jakože "děláme velký biják".A pak jsou tam podivné nesmysly typu "lidi stojí na zastávce" - v jednom záběru se mladící absurdně rozcvičují a ve druhém jsou starci melancholicky shrbení.To jsou takové ty momenty, kdy člověk zhruba chápe, co tím chce Pavlásková říct.Nebo co by tím chtěl říct, kdyby dělala nějakou krátkou skicu.Ale dramaturg už byl asi po smrti.Nebo se chystal na Sametovou revoluci. (25.09.2023)

----- "Můžete si jít stěžovat třeba ... ústřednímu topení." ----- Nedokonalý film o dokonalé pijavici. Je hodně znát, že vznikl v době všeobecného uvolnění, za euforie z vědomí, že je možné natočit silně "konstruktivně kritický" film - a že to projde. Leč tvůrci ho ve svatém nadšení obdařili poněkud neuspořádaným, nevyrovnaným obsahem, ne nepodobným televizní estrádě, která chce pobavit za každou cenu. Zub času na něm tedy mohl hodovat bez jakýchkoli zábran a ohlodal ho tak z padesáti procent. A v tomhle případě nemám nejmenší chuť přihazovat třetí *. (14.06.2009)

Vynikající psychologická studie patologické závislosti a patologické snahy vlastnit (lidi). A patolízalství. Navíc vše zasazeno do určitého kontextu doby. A Karel Roden zde má ještě vlasy. :-) ------ Z DVD recenze: Čas sluhů Režisérku Irenu Pavláskovou asi současné mladé publikum bude znát z přepisu knihy Báry Nesvadbové Bestiář. Ale kdysi točila přece jen psychologičtější a vážnější snímky, možno dokonce říci cyničtější, jak je ostatně často život sám. Jedním z nich je právě Čas sluhů, který v mnohém vycházel i ze skutečného života některých herců i samotné režisérky. Vypráví o vztahu v určitém směru podobném tomu z Bestiáře, avšak tady dovedeném do drsných detailů – mladou a neotrkanou studentku (Ivana Chýlková) opustí milenec. A ona se začne mstít. Nejlepší kamarádce (Jitka Asterová) přebere přítele (Karel Roden). Časem získá na sebevědomí, atraktivitě i na nezávislosti – vše ale za cenu manipulace s lidmi, jejich nenápadným šikanováním a pod. Ve své době šlo o skutečně průlomový psychologický film, jehož mrazová upřímnost funguje i dnes. A škoda, že paní režisérka byť dobrými svými následujícími filmy, ale nepřekonala svůj debut (tedy s výjimkou sci-fi Nesmluvená setkání, ale ta na DVD nevyšla). DVD je opět standardní české výbavy a standardního českého provedení. K němu patří ne zrovna kvalitní přepis obrazu, naštěstí však v anamorfním formátu 1,78:1 (nevěřte informaci na obalu, že je 4:3), zvuk je jen v pouhém Dolby Digital 2.0 a titulky pouze české. A rovněž bonusy nevybočují ze standardu – filmografie herců a tvůrců., fotogalerie i s několika fotkami z natáčení a tři rozhovory. Všechny mají kolem pěti minut, a na natáčení a spolupráci s Ivanou Chýlkovou i s paní režisérkou vzpomíná Karel Roden, režisérka vzpomíná zase na „své“ herce, a konečně F. A. Brabec se podělí o své poznatky z práce za kamerou. (06.01.2013)