Zastavení na Missouri

Jeden krade, druhý vraždí, třetí miluje, čtvrtý umírá... Movitý statkář David Braxton je otráven svou rolí samozvaného soudce a na zloděje dobytka se rozhodne najmout irsko-amerického lovce lidí Roberta E. Lee Claytona (Marlon Brando). Ten se ukáže jako výstřední a excentrický samotář, jehož osobité chování a vzezření je vyvažováno vysokou profesionalitou mordýřského kumštu. Braxton ale netuší, že obživa nových sousedů z přilehlého statku netkví v ničem jiném než v odcizování koní. Sebranku vede Tom Logan (Jack Nicholson), který má v rouše beránčím vlčí úmysly; v okolí se usadil jen proto, aby pašoval kradené oře a pomstil smrt svého přítele, jehož konec zosnoval právě Braxton. Napětí mezi trojicí vzrůstá, čím více krádeží přibývá. Když se Tom rozhodne uloupit srdce Braxtonově dceři Jane (Kathleen Lloydová), dramatické události na sebe nenechají dlouho čekat… Po Koltu pro leváka a Malém velkém muži natočil Arthur Penn (Vlak, Bonnie a Clyde, Alicin restaurant) další – na dobové poměry – samorostlý western, jímž naboural mytický půdorys souboje dobra a zla. Stoický kodex zproblematizoval tím, že v Missourských roklích lze těžko nalézt ryze kladného hrdinu „waynovského“ typu. Obvykle kašírované kulisy pak Penn s vedoucím výpravy Albertem Brennerem (Strašák, Němý film, Kozoroh Jedna, 2010: Druhá vesmírná odysea) nahradil výtvarným pojetím, které kladlo větší důraz na realismus, aniž by přitom chyběla bohatá scénografie. Svár mezi klasickým dědictvím westernového žánru a jeho novým směřováním částečně přejaly také protichůdné hlavní postavy: strojený (ale dialogově improvizující) Marlon Brando a naturální (ale dialogově strojený) Jack Nicholson. Nakonec dodejme, že po Čelistech se o hudbu v nejlepší formě postaral skladatel John Williams. (Česká televize)