Muž se zaječíma ušima

Český Dzień świra. Velmi dobře odkoukané kopání do vlastního hnízda, tedy intelektuálních elitářů za zenitem se vším tím připitomělým mudrlanstvím a egoismem. Stejně jako v polském předchůdci i zde vidím celkem prognosticky svojí vlastní budoucí katastrofu, protože když se podívám do vlastní rodiny a jejího okolí, je to tam prakticky samej Krobot se zaječíma ušima. S tím vychází asi i další problém, který film bude mít s přijetím a to, že pro většinu všeljakých cyklistů, realiťáků a ekonomkářů tenhle film bude nejspíš úplně nesrozumitelný, protože hlavní postava je úplně mimo jejich prostředí. PS: u scény ze schvalovací komise jsem se smál v kině nahlas (15.08.2021)

Kvalitní šulíkovina. 1)  Hutné dialogy, špičkoví herci._____ 2)  A přesto se mi film příliš do mysli nepropsal. Nevím proč. .                             .                            .                          .                                                                                   . (17.01.2023)

Dlho mi trvalo, kým som pochopil, že tu o žiadnu komédiu nejde. Išiel som totiž do toho s tým, že sa idem predovšetkým baviť a pred polovicou som mal chuť to skrečovať. Potom som však precitol a začal uvažovať. Tento film je svojím posolstvom a myšlienkami akýmsi pozastavením dospelého muža za krivkou starnutia a sebakritikou a hodnotením samého seba, nazretie do duše ostatným a snaha o pochopenie existencie zmyslu života na zemi. Ak budete mať chuť práve na toto, Muž so zajačími ušami zaiste nesklame. (02.11.2022)

Najskôr som sa snažil všetko vo filme pochopiť. Potom som od toho upustil a snažil som sa film aspoň vydržať. Nebolo to jednoduché, ale druhá úloha sa mi podarila (na druhý pokus). No veľa pozitívneho napísať nedokážem, v podstate len to, ako tuším, že ide o veľmi intímnu spoveď autora a tak je pre bežného diváka, ktorý sa neorientuje v jeho mysli, film ťažkou náložou. (22.10.2022)

Myslel jsem, že to je český film Muž se zaječíma ušima a on to byl slovenský film Muž so zajačími ušami. Ten rozpor mezi češtinou a slovenštinou jsem mi nedocházel častěji, než bych chtěl. Hlavní postava mluví česky, ale píše slovensky, jeho děcka mluví taky slovensky, asi žijou na Slovensku. A Krobot a Kaiser jsou tam jediní Češi, takže to dost bije do očí a jiných smyslových orgánů, přestože jsou z obsazení nejlepší. Aspoň že Pauhofová mluví slovensky a hned je snesitelnější ji pozorovat (v českých filmech mi většinou vadí a vůbec mi nepřipadá atraktivní, jak si většina lidstva myslí). Našel jsem tam ale několik dobrých myšlenek. "Stárnutím se víc přibližuji lásce." Nebo třeba ten monolog o tom, jak je církev jen sviňská instituce a že by člověk měl sám rozhodnout, jestli se vstoupí a ne křest nic netušícího mimina. A nebo ta hláška jak řekne "Vždycky se najde někdo, kdo na tebe vytáhne minulost." Dobré. Ale jinak mi smysl zaječích uší vlastně unikl. Asi je to alegorie, ale ať je to klidně trajektorie, mě je to jedno. Mohla to taky být metafora, ale spíš mi k tomu sedí metablbost. Nechce se mi nad tím moc přemýšlet, tak sem napíšu to nejjednodušší, co mě v souvislosti s tím napadlo: že jak člověk stárne, tak je jak polní zajíc. Jestli to tak není, tak to měli vysvětlit. Jestli to mělo vyznít nějak artově, tak to nelze docílit jen tím, že některé scény budou černobílé. Pak jsou s ušima i barevné, pak jsou i bez uší. A jedinej pořádnej art byly podle mě opravdu jen ty krásně vyvedené zaječí uši. Co se hereckého obsazení týká, tam je Krobot k nezplacení a bez něj by ten film už vůbec nefungoval. Tím jsem se dostal k tomu, že ten film moc nefunguje. Ale tvářit se jak zajíc umí Krobot parádně! A nechci se nikoho dotknout, ale ti slovenští herci jsou... až na pár výjimek... takoví divní. Asi jsou lepší lidé než herci. Aspoň že jsem se několikrát docela zasmál (třeba nápis "Nepolievať!!! Umelý!!!"). Celkově z toho cítím tu snahu, aby to divákovi něco dalo, ale zrovna já asi nejsem ten typ diváka. (17.03.2022)