Krtek

Hohoho tak toto bola chuťovka ako sa patrí...Moje prvé stretnutie s pánom magorom Jodorowskym (určite nie posledné:) Hyperdekadencia,totálna umelecká úchylárna a sloboda. Kopec násilia s riadnou dávkou buranstva ako hlavný prostriedok umelecky nevšedne a nápadito podaného "biblického príbehu". Dokopy sú tu namiešané prvky westernu, drámy, komédie, gore, erotiky, grotesky a ešte všelico možné aj nemožné k tomu. Scéna s ruskou ruletou v kostole bola nezabudnutelná, ale to sa dá povedat o celom filme.Film, ktorá vo vás vyvolá množstvo pocitov, emócií a otázok na ktoré nenájdete odpoveď.. Film pre crazy umelcov,cvokov a psychopatov-ja som sa bavil:))) 4,5/5 (22.02.2006)

Poprvé před nějakými deseti lety jsem ten film neměl sílu dokoukat. Ono sledovat dvě hodiny předchůdce Neila Breena, který se bere strašně vážně a chce spasit svět ošklivostí podobně jako Breene svými nadpozemskými schopnostmi, je jen pro silné nervy, otrlé artové diváky a vykladače životních mouder z exkrementů . Přesymbolizovaný obraz, střídání naprosto nahodilých scén, kdy je jedno, jestli hlavní hrdina bude zrovna na poušti plést šálu nebo hrát na piano, protože to dává zhruba obdobný smysl. Pan režisér a hlavní herec musí být velký a pěkně namyšlený narcis a jeho poselství je mi zhluboka ukradené. (15.06.2019)

Film je to sice těžko pochopitelný, ale zpočátku jsem od něj nemohl odtrhnout oči. Ovšem... Vizuálně velmi přitažlivé, doprovázeno krásnou hudbou, přesto po hodině a čtvrt "vymýšlení" a "hledání" významů jednotlivých výjevů (což mě ohromně bavilo), jsem se začal docela ztrácet a zážitek už nebyl tak intenzivní, spíše naopak. Snad to bylo pokročilou nocí, snad to bylo únavou... snad to bylo onou stopáží - nevím, nicméně poslední třetina mě už spíše nudila a (říkám to překvapen sám sebou) na všechen ten příval násilí a bizarností jsem si vlastně už z předchozích částí filmu zvykl. Proto to průměrné hodnocení tohoto jistě nevšedního snímku. Nevylučuju ovšem, že se na to ještě podívám...:-) (12.11.2007)

No teda, to je síla. Surrealistický sled obrazů typický pro jediného muže (Jodorowského) u svého zrodu. Dokonale nainstalovaná scéna s hlavním úkolem šokovat asi nikoho nenechá klidným. El Topo je přehlídka neskutečně bizardních zjevů v ještě bizardnějších situacích. Jak se to zdá neuvěřitelné, tak Krtek má určitý dějový koncept, který filmem občas probleskuje. Hlavní dějovou linku tvoří pomsta neznámého cizince na jakýchsi mistrech pouště, kteří mají na svědomí lidský masakr v místě cizincovy cesty. Dějová linka se ale naprosto vytrácí při scéně na mostě, kde jsem se už nadobro ztratil, a to co následovalo potom už považuji pouze za jakýsi nábožensko-fanatický dovětek, který poskytuje místo pro předvedení několika dalších bizardností. Ne že by konec byl nějak divnější nebo méně kvalitnější než přechozí děj, ale je pouze nějak odtržený. Ve filmu mi ale chybí pro diváka jaksi hmatatelný nadhled, který by odlehčoval vstřebávání toho, co se na plátně děje. Pár scén mi dokonce přišlo zbytečných. Vůbec už nevím, co si mám myslet o motivu ženské “hrdinky“ na pozadí a její roli v samotném filmu. Jodorowsky si s divákem prostě hlavu neláme a nechává ho tápat ve výplodech své fantasie. Opět velký zážitek a Jodorowskyho rozjezd ke Svaté hoře, která je pro mě se svými vládci planet mnohem lepším dílem. (20.09.2008)

U El Topa musím víc než kdy jindy uplatnit metodu hodnocení podle pocitů a dojmů, které ve mně vyvolal. Jinak se obávám, že bych byl zahnán do slepé uličky, stejně jako sám hrdina v podání Jodorowského. Ač jsem se urputně snažil pochopit ten film jako celek, obávám se, že je to zhola nemožné (i když osvětě se rozhodně nebráním). Takže přesto, že se odvažuju tvrdit, že interpretací jsem v jednotlivých scénách objevil někdy i několik (ovšem zhruba jen do půlky), ty nemají na výsledek pražádný význam. A proto se slabošsky odvolám na formulku, že v surrealismu netřeba za každou cenu hledat význam, a že film si může člověk užít, aniž by ho plně pochopil. Nicméně, chtělo by to vidět minimálně ještě jednou. Otázka je, jestli i já chci. (13.03.2011)