Mr. Bean

Asi jediný seriál jehož každý díl jsem viděla nejméně 5x a přesto mě neomrzel a troufám si tvrdit, že ani neomrzí. Ani filmová ztvárnění Mr. Beana nejsou žádným zklamáním, jak tomu u mnoha jiných filmů a seriálů bývá. Nesmrtelný skoro němý humor Rowana Atkinsona nemá obdoby, má pokaždé své kouzlo a dokáže mě rozesmát i v mé občasné né moc příznivé náladě. (24.07.2011)

Nezapomenutelná, nejztřeštěnější postavička ve světě seriálů, která kdy mohla být. Zajímavé, že Rowan Atkinson ve skutečnosti je dosti plachou a extrovertní osobou, hrát mu jeho životní roli pana Beana, mu ale nedělá absolutně žádný problém. Je vidět, že se nemusí mluvit, aniž by nebyla zábava. On je tím zdárným případem. Krom toho je to taky jeden z prvních seriálů, který na české televize přišel a fakt je, že jak ho mám rád, tak si ho oblíbila celá republika. Neřekl bych, že pro svojí občasnou vlezlost nebo blbost, ale příjemnou a hřejivou dětinskost, která se nezapomíná a ty příhody, ty tuplem ne. (9/10) (19.11.2007)

14*25 minut čistého humoru. Mr. Bean jako postava začínal jako one man show po hospodách, které Atkinson s Driscollem objížděli a dopracoval to nejspíš na nejznámějšího komika na světě s desítkami legendárních gagů, při kterých se prostě musí smát každý. A to i když nějaký díl vidí poněkolikáté. Absolutní vrchol britského humoru a to většinou beze slov. 100% (22.06.2016)

Spadl k nám z vesmíru (ten úvod je snad jasný, ne?;) a jmenuje se pan Fazole. Ztvárněný nadprůměrně inteligentním matematikem z kdysi normální země, kdy existovaly jen 2 pohlaví, jak vím já a paní Rowlingová. Kdo je to? ;-) Ale někdy bych mu fakt dal pěstí. To když třeba své vyvolené dá k X-mas místo jejího vyhlédnutého prstýnku jeho fotku, zatímco on dostane skládací model lodi. V tu chvíli se mi vaří krev. A jak napsal již Kryton...medvídek skutečně rulezzz! :-))) Kreslená verze nedosahuje quallit této hrané verze, i když nebyla špatná. (06.01.2022)

Po dvaceti letech, kdy dávají Mr. Beana rok co rok průběžně na všech televizních stanicích je dost možné, že se zvedne jistá vlna nevole a zlý jazykové budou tvrdit, že Mr. Beana už mají plné zuby. Když si ale vzpomenu, jak tenkrát poprvé všechny ty gagy fungovaly a ještě dodnes ve velké míře fungují, nebo jak prostřednictvím malé grotesky nám tvůrci ukazovali obyčejný život v Anglii let devadesátých a výš, jak se posmívají maloměšťáctví, lidské malosti, neumětelství či krátkozrakosti v jednání, uznávám, že je to pořád nepřekonaný kus poctivého umění humoru, kus poctivé grotesky. Některé jsou opravdu chytře vymyšlené a plné neuvěřitelných nápadů, jiné zcela účelové, předvídatelné. Někdy se i nápady opakují. Postava samotného Beana může pro své místy trochu trapné grimasy časem iritovat, ale stejně si k němu divák najde cestu. Ta postava není černobílá. Je stále co objevovat. A o čem jiném je groteska Mr. Bean, než o postavě. Divadlo One Man Show Rowana Atkinsona, které jde ruku v ruce s těmito televizními groteskami, je stejně skvělá porce humoru, která rovněž stojí alespoň za jedno zhlédnutí. (03.01.2013)