Nekonečný příběh

Moje první fantasy... Viděl jsem tenkráte v kině a byl jsem paf. Z Kamenožrouta, Atreje, Falca a dalších... Kupodivu jsem nebrečel když Atrejovi tonul Ilči, čeho jsem se ale zatraceně bál byl Gmork. Nekonečný příběh, příběh o záchraně samotné říše Fantazie je prostě kouzelný. Jsou tam postavy dobra a zla a současnost se prolíná s fantazií. -- Přesně jako život sám. * * * * * (17.11.2015)

První fantasy z dob, kdy děti a mládež toto slovo ještě neznaly a na kterou musel každý v devadesátkách koukat s otevřenou hubou. Jemný happy song, který uvádí a končí tento film, je také určitě jedna z těžko vymazatelných vzpomínek a hlavně, kdo v raném mládí neoplakal Artexe, přišel o kus dětství. Životní filozofie prastarého Morlora či postava Gmoka mi také v paměti uvízla dosti hluboko. I po letech je to stále silný filmový zážitek a jeden z mála filmů, jenž mám raději s dabingem "Jmenuji se Engelbuk...eeeh to je bába" . (13.09.2011)

Když jsem film viděl poprvé, tak dávno, naprosto mě uchvátil svou nespoutanou fantazií, která jakoby neměla hranice. A vizuálním vrcholem byla Slonovinová věž.....Střetnutí světla a temnoty, sfingy, Sandonoriko....nádhera! Později jsem přečetl knihu a pochopil, proč se autor - Michael Ende na filmaře tak rozzlobil. Oni celý příběh naprosto překroutili! Hlavní myšlenka zní: dokaž se poprat se životem, dokaž jít za svým cílem. Není důležité, jak člověk vypadá, ale jaké má srdce, jakou má duši. A právě! Literární Bastián je chlapec silný, nepohledný, s brýlemi a patřičně nesebevědomý a nešťastný. Ovšem když se dostane do Fantázie, stane se krásným a udatným princem, který musí překonat spousty překážek. Na samém závěru - a kdo nezná, nechť dále nečte - je postaven před těžký úkol: zůstat krásný princ, nebo se vrátit zpět jako nepohledný, ale sebevědomý chlapec. Co si Bastián zvolí? Správně, to druhé. A jak je to ve filmu? Ta klíčová volba ...chybí! Jinak kniha je o dost strašidelnější. Jedna z opravdu děsivých scén je souboj Átreje s Mnohočetnou Ygramul, která ulovila do své sítě Šťastného draka. Bodla ho svým jedem a on má hodinu života před sebou. Nakonec bodne i Átreje.... A na doplnění - první film představuje jen část knižního příběhu. Nejen z nostalgie však musím dát plný počet! (16.08.2010)

Některé věci z dětství by si člověk měl nechat jenom jako příjemnou vzpomínku. Ano, i já jsem byl kdysi napnutej v močálu smutku a nadšenej z Falca. Ve škole jsme to probírali se spolužákama ze všech stran (dokonce jeden se nás pořád snažil přesvědčit, že hrál Atreje - BTW hrál v jednom dětskym filmu, tušim Případ pro psa, kterej na csfd asi ani neni) a těšili se na to, když to bylo v televizi. Ale kouzlo trochu vyprchalo, dnes mi ta říše Fantazie přijde hrozně přeplácaná až trochu infantilní, dává málo prostoru pro vlastní představivost, což je v rozporu s poselstvím příběhu. Co ovšem musím ocenit jsou krásný loutky, na který se počítačová animace prostě nehrabe. (26.03.2009)

Jedna z nejkouzelnějších a nejnepochopitelnějších pohádek mého dětství. Teď už pochopitelná je, ale kouzelná je stejně jako tehdy před lety...skvělý scénář, drakopes Falco, závodní šnek, krásná královna, prostě dokonalost...Klaus Doldinger složil k Neverending Story úžasnou hudbu, a na tu se nezapomíná, i díky Kai Tracidovi a jeho Life Is Too Short:) (17.11.2004)