Nekonečný příběh

Wolfgang "Amadeus" Petersen natočil film, který nechci dlouho vidět, aby se mi nepřesytil. Tady je jasně vidět, že kvalitní fantasy s parádně zhotovenými "loutkami" nepřekoná ani 3D a dig. triky 21. století......kde není příběh, ani smrt nebere....těmhle pohádkám už dávno odzvonilo..... ten scénář je perfektní, plný nápadů a myšlenek, roztodivné postavičky nejsou jen roztomilé a skvěle navržené, ale do světa fantazie pasují a zabydlují jej. Moc se mi líbil dialog s Gmorkem, který toho o světě fantazie řekl Atreyuovi víc než kdokoli předtím, byť stál na opačné straně barikády. PS: Nevím, proč má tolik lidí nutkavou potřebu srovnávat s LOTREM - důvod? Zkrátka dva bezchybné fantasy počiny, u kterých se do toho prapodivného nereálného světa podívám moc rád, byť žít náš obyčejný život je stokrát lepší fantasy... (19.09.2006)

Po toľkých rokoch mi pripadal rozhovor Falca a Atreja ako rozhovor milého pána (pedofila) s deckom v parku! Inak, ked' som bol malý a videl som Nekonečný príbeh prvý krát, tak malému Bastianovi som závidel tú tašku na plece a botasky + ešte to, že sa mohol počas vyučovania zašiť niekde na povale a čítať si v kľude takú parádnu knihu, no a tomu druhému som bohovične závidel ten prívesok! Je to prča pozerať to po takej dobe... (12.01.2013)

Optikou mladšího školáka to byl obrovský zážitek. Kamenožrout či létající pes byly postavy, jež jsem si pamatoval i více než 20 let po zhlédnutí. V současné době už na mě tento příběh tak nefungoval, byť mu nelze upřít perfektní zpracování (na tu dobu), atmosféru, ale také působivost a syrovost. Popravdě nechápu, že nám tento film pouštěli na základní škole, navíc v nějaké 1. a 2. třídě. Nemyslím si, že jde o vhodný počin pro takto malé děti. (08.08.2018)

Přestože Nekonečný příběh má pramálo společného s Miyazakiho filmy, tak si dovolím tvrdit, že právě takhle by vypadal hraný film od Miyazakiho. Jen se obávám, že jako malý jsem jen stěží dokázal vstřebat onu pointu, kdy fantazie se stává realitou a realita snem. Ostatně některé scény se mnohem více podobají horroru než roztomilé pohádce, které jsem svědky hned v úvodu. Dobrodružství až za hranice fantazie má omamné účinky. Aspoň na chvíli zase začnete věřit na sny. O to větší poklona pro Wolfganga Petersona a zejména jeho kolegy vytvarníky. (25.08.2009)

... a když pak už nebudete vědět kudy kam, můžete se uchýlit na místa, kde lze učinit vše, kde je možné setkat se s kýmkoliv. Na místa, která nemají žádná ohraničení a budou tak velká, jak velké budou vaše sny. A možná, že právě ve vašem putování v říši fantazie zahlédnete Atreje s Artexem, možná se kolem vás prožene i rychlodrak Falco. A i když v životě přijdou chvíle, o které se postarají Bažiny smutku, tak nikdy nesmíte ztratit naději a dovolit prázdnotě zabydlet se ve vás. Věřte si, nechejte Sfingy pochybnosti spát a žijte tak, abyste se jednou nebáli pohledět do Zrcadla poznání. Tohle je ta nejhezčí fantasy pohádka, která ani po 20-ti letech neztratila nic ze svého ojedinělého kouzla. A magická titulní píseň mě vždycky uchopí kolem ramen a vezme na výlet do nikdynekončíčí říše snů. Když budete někdy zklamaní, smutní, osamocení a když pak už nebudete vědět kudy kam, ... (09.12.2007)