Obušku, z pytle ven!

Když jsem byl malý, tak jsem tyhle pohádky z 50. let neměl moc rád - Obušku, z pytle ven!, Hrátky s čertem, Byl jednou jeden král..., Dařbuján a Pandrhola... a našlo by se jich asi ještě víc. Myslím, že mi prostě vadilo, že je na nich na první pohled znát, že to jsou už opravdu staré filmy (a fakt by mě zajímalo, nakolik oslovují současné děti). Třeba ten animovaný obušek je vyloženě trapas (o samotném příšerném názvu filmu ani nemluvě). U toho Pandrholy a Obuška mi navíc vadí i to jejich vyznění, které mi přijde - nemůžu si pomoci - poplatné své době. Chuďas je zde oslavován, zatímco boháč je zde vylíčen jako krajně odpudivé monstrum, které nezaslouží slitování. Takový schematický pohled na svět mi je protivný, byť je samozřejmě pro české pohádky zcela typický (v případě obuška mě navíc irituje i další české pohádkové klišé, a sice že každý hostinský je prohnaná svině, což možná platilo za totáče, ale dneska mě takový pohled už uráží). Z hlediska hereckých výkonů tomu asi nejde nic vytknout, a celkově filmařsky je to natočeno více než zručně, což zřejmě vysvětluje, proč se to každý rok na Vánoce reprízuje v telce, ale osobně mi je ta postava muzikanta, který si nasekal chalupu plnou dětí, a místo aby se o ně staral, tak někde bezstarostně trajdá po světě, dost nesympatická, a ta postava kouzelného dědečka (snad Bůh?) mi tam přijde vyloženě jako bizar, takže se obávám, že ani na stará kolena už to moc na milost nevezmu. (19.01.2022)

Taková pěkná pohádka a má jen 75%. Podle mě jedna z nejlepších v těch 40, 50 a 60 letech. Beyvl hodně dobrej, ale Pešek. To bylo opravdu famózní. Z něho ta energie sršela určitě na míle daleko. Věřil jsem mu všechno. Především tu je ho radost a prožití každého okamžiku. Samozřejmě nechyběla povedená písnička "Já z písničkou jdu jako ptáček ..", kterou si rád prozpěvuju. Jednoznačně plný počet. 95% (25.12.2011)

Včera jsem viděl zase po delším čase s potomstvem tuto pohádku a opět jsem si potvrdil, že z filmových pohádek je to u mně stále ta co patří mezi ty slabší. Samozřejmě neexistující jitrnice i ten animovaný obušek z hlediska uměleckého byly super, ale jako dítě jsem na pohádku nahlížel jinou optikou. Coby děcko mně ten kreslený obušek moc nebral, neseděl mit am jako cosi rušivého a naopak mně štvalo, že tam nelétá skutečná sukovice. Největší problém jsem měl ale s hercem Peškem. Ač ho mám jinak velmi rád a ctím jej jako pana herce, tady mi prostě nesedl. Už jen ten jeho podle hrnce provedený účes navíc blonďatý, ty červené tváře a ten ,,obrozenecký'' ohoz... prostě se mi celý těžce nelíbil. A když se vám hlavní kladný hrdina nelíbí, může být hodný stařeček Smolík sebemilejší, ale se závěrečným hodnocením to moc nezmůže. Alespoň , že film obohatil svět filmových písniček o jednu dnes už klasiku - ,,Já s písničkou jdu jako ptáček''... Dávám tedy za tři klarinety. * * * (31.03.2018)

„S písničkou jedu jako ptáček, hyjé, hyjé oslíčku. Už mě domů veze můj ušáček, pospěšme si trošičku.“ Starodávna rozprávka so skvelým hercom v hlavnej úlohe – pánom Ladislavom Peškom. Škoda, ale nikdy som si k nej nenašla vzťah. Pesničky boli pre mňa nepríjemne jednoduché a atmosféra okolo tancujúcich dedinčanov prehnane budovateľská. Ak si uvedomíme, kedy film vznikol, klobúk dole za dnes už úsmevné filmové triky (obušok, či lietajúci dáždnik). (27.12.2021)

Obušku, z pytle ven! je klasickou filmovou pohádkou s jednoznačně laskavým tónem. Kostýmy a kulisy jsou výrazně osobité a jedinečně dokreslují zvolenou náladu. Komornější příběh pro tři herce se může sebejistě opřít o dominující herecké výkony. Boj dobra se zlem je nesmrtelný, nastolení spravedlnosti je žádoucí ve výchovném poslání a sociální spravedlnost byla v tehdejší době proklamovanou prioritou. Optimismus a hravost hladí po duši a uspokojuje svým rozuzlením. Hlavní postavou erbenovské pohádky je chudý potulný muzikant (skvělý Ladislav Pešek). Dobrou náladu a víru v lidskost neztrácí ani tváří v tvář zlomyslnému bezpráví. S důvtipnou elegancí obrací ústrky ve svá drobná vítězství, drnká do strun a bezelstně pěje o životě a radosti. Skromnost a dobrota je po zásluze odměněna a blahobyt se stává symbolem nové spravedlivější doby. Na druhé straně života stojí hostinský (vynikající Josef Beyvl), lakotný bohatec. Chudoba a skromnost jsou prostředkem k cynickému veselí, touha po bohatství dodává odvahu k troufalým činům bezpráví k utužení třídního rozdělení společnosti. Užívá si svou převahu moci a bohatství se škodolibou úskočností. Ochráncem utlačovaného prostého lidu je kouzelný dědeček (dobrý František Smolík), vševědoucí moudrá nadpřirozená síla. Ochrana se nedává bez zásluhy a vstřícnosti, je odměnou za dobromyslnost a morální ctnost. Je symbolem nadějné budoucnosti s rovnoprávným sociálním postavením. Animační trik s obuškem je vkusný a dostatečný, laskavá forma optimistické nálady převládá a herecké koncerty opakovaně nadchnou a pobaví. (16.08.2017)