Léto s Monikou

Nejlepší scény jsou ty nejjednodušší: Kluk se dívá za holkou, která ujíždí tramvají, a když otočí hlavu, je na jeho tváři vidět rtěnka. Ti samí dva se dívají v kině na film, ona kouká okouzleně, on zívá. Kluk je vyhozen z práce a chce po šéfovi hodit skleničku. Nakonec si to rozmyslí a jenom ji smířeně shodí ze stolu... Naopak když Bergman tlačí na pilu, je to docela křečovité. Myslím, že by film vyzněl lépe, kdyby skončil scénou, kdy se v kavárně dozvíme o Moničině nevěře. Ten další vývoj je pak už zbytečně depresivní a k předchozímu ději se moc nehodí. Léto s Monikou se mi líbilo tak z jedné třetiny. Od dalšího zkoumání Bergmanovy tvorby mě však rozhodně neodradilo. (22.04.2007)

Jednoduchý příběh s naivním mladíkem a povrchní dívkou nemohl skončit dobře ne kvůli návratu do města, ale právě kvůli lehkovážné povaze hlavní postavy, jejíž charakter opravdu za moc nestál. Z celého filmu je pozoruhodný ale pohled hrdinky na kameru, který avízuje brzký konec vztahu a závěrečná retrospektiva jejich vztahu. (08.01.2011)

Studie naivní dětské lásky a jejího následného rozkladu. Bergman je zde až cynicky klinický a neštítí se vztah od prvního momentu předurčený k zániku, chladně sledovat až do hořkého konce. Není to klišé, je to prostě jen realita tak běžná, že je to až groteskně otravné... Na několika místech to působí poněkud nešikovně (např. náhle se odněkud objevivší zlořád na ostrově a následná rvačka jak z Majora Zemana) ale ve výsledku je to myslím jeden z těch stravitelnějších bergmanů. (18.06.2023)

Adaptace stejnojmenného románu P. A. Fogelströma ukazuje ideové rozpory švédské mládeže. Harry je sympatický kluk, zabředlý v nudné práci ve skladu, která nemá budoucnost. Proto je doslova nadšený, když ho pozve do kina místní krasotinka Monika a vytáhne ho tak z hrůzy všedního dne. Monika touží utéct z města, pryč od všech nápadníků a opilého otce. Spolu s Harrym se přestěhují na loď a zkouší spolu žít. Neuvědomují si kolik to přináší zodpovědnosti, a když Monika otěhotní, musí se kvůli nedostatku jídla vrátit zpátky do města. Zde se jich ujme Harryho teta, zařídí jim svatbu a občas hlídá malou holčičku. Monika je přesně ten typ ženské, se kterou nevydrží téměř žádný chlap. Neustále si stěžuje, chce pořád víc a víc peněz a neudělá nic proto, aby se měli lépe. Když jezdí Harry na služební cesty, vodí si domů milence, neustále brečí nebo řve po ostatních. Konec je tedy lehce odhadnutelný...Monika rezignuje na svou funkci manželky a matky...z domova odchází. Léto s Monikou patří do tzv. růžové série, kde se Bergman objevuje na počátku mužské zralosti. V souladu se svými osobními zkušenostmi vnímá milostné vzplanutí jako pomíjivý sen, ze kterého se partneři po čase společně probouzí. (15.08.2006)

Tak tohle byl ve své době film ceněný samotným Jeanem-Lucem Godardem (težko říct, jak to viděl jako maoista v 70. letech a později). Překvapivě se ale Létu s Monikou podobá jeho Bláznivý Petříček. Mě osobně film připomněl, že zřejmě i Ingmar Bergman musel být kdysi mladý a neřešil jen otázky víry, smrti a lidské komunikace. I když i tenhle film končí dost pesimisticky a tíživě. Krásné léto, které spolu prožije mladý milenecký pár, skončí deziluzí z návratu do tvrdé reality každodenního dobývání si skromného živobytí. (23.04.2007)