Na radost
Till glädje
To Joy
Režie:
Ingmar BergmanScénář:
Ingmar BergmanKamera:
Gunnar FischerHrají:
Maj-Britt Nilsson, Stig Olin, Birger Malmsten, John Ekman, Margit Carlqvist, Victor Sjöström, Staffan Axelsson, Ingmar Bergman, Astrid Bodin, Tor Borong (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Stig (Stig Olin) a Martha (Maj-Britt Nilsson), dva houslisté, hrají v jednom hudebním orchestru. Zamilovaný pár se vezme a vše se zdá být bezproblémové, až idylické. Po sedmi letech však jejich vztah nabourá Stigovo milostné nemanželské dobrodružství. Postupně se od sebe vzdalují a zjišťují, že spolu už nedokážou žít. Později se Stig dozvídá, že Martha přišla o život během tragického požáru, což v něm probudí vzpomínky na jejich někdejší společný život, když byli ještě šťastní a naivní. Spojením vizuálně propracovaných filmových obrazů s působivými skladbami Beethovenova Bergman vytváří podmanivé vyprávění o neschopnosti muže - umělce přemoci na cestě za osobním štěstím a pracovním úspěchem své vnitřní démony. (Film Europe)
(více)Recenze (11)
Dalsi mimoriadne kvalitny film od rezisera Yngmara Bergmana, Bergman tu rozvija pribeh lasky, do ktoreho vstupuju iste vonkajsie faktory. Ake presne, to ja prezradzat nebudem, divak nech si zisti sam. Bergmana mam zapamataneho ako citliveho maliara ludskych dusi a rezisera mimoriadne kvalitnych vztahoviek. Napokon, od tohto svedskeho velikana hodne cerpal aj isty Woody Allen : 77 % ()
Ďalší nesmierne silný a citlivý film od švédskeho matadora. To Joy je príbehom lásky (a nenávisti), pričom silná láska k hudbe je tu v „protiklade“ s láskou k žene. Bergman má nenormálny cit pre vykreslenie psychológie postáv, tento film nie je výnimka. Pár scén je skutočne brilantných, až dojímavých (napr. spomienka na pár nádherných chvíľ s manželkou, ktoré sa zobrazujú na notovej osnove). Bergmanove filmy sa ťažko opisujú slovami, musia sa skrátka "precítiť". ()
V kontextu Mistrovy tvorby spíše slabší kus, přes některá silná místa. Hlavním problémem je nepříliš sympatický představitel hl. role, k němuž těžko nalézt nějaký vztah. Jak již zmíněno níže, titul vzat z Ódy na radost a jeho smysl je zdůvodněn v závěrečné řeči Sjöstömova dirigenta: jde o jakousi "nadradost", hrdina přitakává životu navzdory jeho esenciální tragice. Kladně hodnotím prostředí orchestru a skvělé hudby, kdo má pro toto slabost, pošmákne si. ()
Výrazne zostarnutý film bol pre mňa významný iba z dvoch dôvodov. Prvým bolo postupné kompletovanie Bergmanovej filmografie a druhým pripomenutie si niekoľkých ukážok klasickej hudby, ktoré som už dlhšie nepočul. Príbeh samotný ma príliš nezaujal, ale utvrdil som sa v tom, že Bergman lepšie rozumel ženám, než mužom. Prejavilo sa to aj na hereckých výkonoch ústrednej dvojice, ktoré boli veľmi rozdielnej kvality. ()
Aká je to spravodlivosť, že niečo tak krásne ako hudba iba existuje, ale niekto tak malicherný ako huslista Stig má výsadu žiť? A ešte je mu málo, tak si tú hudbu privlastňuje, aby sa zviditeľnil, zatiaľ čo ostatní ju rešpektujú. Jeho žena pri tom čaká doma a vytvára mu rodinu. A tak to aj život zariadi, že Martha sa stane spomienkou, hudbou jeho srdca. Katarzný koniec je teda aj odpoveďou na moju úvodnú otázku. ()
Reklama