Smrt a dívka

Opäť hrozne intenzívny Polanski, neznesiteľne provokatívny, spoločensky závažný a pritom atmosférický, thrillerovo napínavý a prekvapivo prekvapivý - tým, že som z hľadiska všetkých týchto faktorov okrem žánru očakával, že sa dej ku skutočnej, objektívnej pravde nedopracuje a divákovi zostane bez ohľadu na možný záver iba mučivý nepokoj, že sa nedozvie, či spravodlivosť bola vykonaná, alebo nie, resp. či nebola vykonaná príšerná nespravodlivosť... Najhoršie - i najlepšie, ako sa to vezme - na celom brilantnom filme ( hlavne dialógovo ) je, že keď sa napokon k finále prepracuje a zbaví človeka pálčivej neistoty, nie je spokojnejší... pretože to celé svojou ľudskosťou ( nie v pozitívnom slova zmysle ) získa omnoho brutálnejší rozmer, nejednoznačnejší a pritom pochopiteľnejší - pohnútky k celej tej príšernej histórií, dennodenne sa opakujúcej kdekoľvek na svete, sú svojim spôsobom jednoduché a prirodzené a človeku ( hlavne mužského pohlavia ) tak (ne?)pochopiteľne lákavé. A to desí. (08.01.2013)

Brutálne pochmúrna atmosféra, ktorá graduje každou sekundou dodáva tejto dráme priam mrazivý thrillerový nádych a záver je doslova dychberúci. Dychberúci však nie je len záver filmu. Hranie sa na mačku a myš, pohrávanie sa s diváckou naivitou a mnohé zvraty, ktoré majú za následok totálnu dezilúziu. Všetci herci akoby posledný krát stáli na divadelných doskách podávajú životné výkony, réžia vyšperkovaná v každom detaile, najmä s prízvukom na timing a ja som bol počas celého filmu ako na ihlách. 90%. (19.08.2013)

Velmi kvalitna psychodrama, ktora od svojho zaciatku buduje perfektnu atmosferu a na jej prehlbovanie a rozvijanie stacia traja herci (Kingsley a Weaver su skveli), jeden dom a niekolko zaberov exterierov a samozrejme, hutne dialogy. To ze ide o adaptaciu divadelnej hry je zrejme, avsak absolutne to pri sledovani neprekaza, pretoze akakolvek dalsia "akcia" by bola uplne zbytocna a nadmerna. (12.05.2009)

Skvěle natočený přepis divadelní hry, kterému bohužel ubíra bod posun k jednoznačnosti závěru (ve hře není scéna na útesu). V roce 1994 to byl pro mě jeden z nejkrásnějších divadelních zážitků ve vinohradském divadle - herecký koncert tria Bartoška, Balcerová a Němec mě uchvátil a při sledování jsem zapomněl na naštvané vrcení obtloustlých navoněných vesnických měštek, které chtěly svoje hvězdy v hrubozrných fraškách a nikoliv v takovém psychu. Čest Jiřině Jiráskové, že našla odvahu tuto hru uvést. (29.01.2010)

Ve Smrt a dívka nás Polanski zavádí do divadelní hry o třech protagonistech. Hrdinka (Sigourney Weaver) si v sobě něco nese, její manžel (Stuart Wilson) se snaží vše poklidně řešit a cizinec (Ben Kingsley) má zaděláno na pořádný problém... Roman Polanski mi opět dokázal, že je velký režisér, i když k dokonalosti mi tentokrát něco chybělo. Polanski nás hodně pokouší, samozřejmě nezapomíná ani na provokaci (viz. dámské kalhotky jako roubík). Příběh nakonec dovádí do epického finále, jež leží kdesi mezi pravdou a lží / spravedlností a slepou mstou. Závěr se krom dramatického rozuzlení nese i v duchu obrazového kouzlení Tonina Delli Colliho (jeden z jeho posledních filmů) a hudebního doprovodu Wojciecha Kilara. Zároveň nesmím opomenout pro děj zásadní Schubertovu skladbu "Death and the Maiden," která zazní hlavně v úvodní a závěrečné scéně. Rafael Yglesias a Ariel Dorfman (autor původní hry) napsali skvělý příběh o utrpení, poznamenání i smíření. Polanski zde nezastírá svůj tvůrčí rukopis, jako vždy výborně vede herce, přičemž je umí pevně držet na určitých pozicích a dle potřeby s nimi hýbat jako na šachovnici. Sigourney Weaver hraje duševně poznamenanou Paulinu, v níž přítomnost Bena Kingsleyho odstartuje dlouho skryté osobní trauma a započne cestu odplaty. Stuart Wilson sehraje v této hře důležitou úlohu - prostředníka, který jejich setkání více méně řídí. Co filmu ubírá? Svým způsobem jeho nepřirozenost, chvílemi mi přijde příliš vykonstruovaný, což pro mě není u Polanského úplně zvykem. 75%. Pořád je to každopádně dobrý film. (01.12.2018)