Jana Eyreová

První verze Jany, kterou jsem viděla. Jednoduše mě nadchla bez ohledu na - v porovnání s pozdějšími adaptacemi - poněkud chudší výpravou. Rochester v podání Timothy Daltona je pro mě bezkonkurečně nejlepší, jeho postavu jsem mu zkrátka věřila. Dal postavě sarkasmus i pochopení, chlad a odstup i vášeň a účast, nenávist i lásku a něhu, odvahu i bezmoc, pýchu i pokoru. Jana v podání Zelah Clarke byla pro mě pevnou dívkou, která umí dokonale ovládat své emoce, ale ani jí se to vždy nepodaří a občas napovrch vypluje radost, naděje, ale i odhodlání nenechat sebou manipulovat ať už milovaným pánem anebo Janem Křtitelem. Ani v téhle verzi nechyběla postava ve vedlejší roli, která mě zaujala. A tou byl advokát Briggs v podání Colina Jeavonse. Herec, který umí dokonale "hrát obličejem". Nemusel mluvit, aby člověk poznal, co mu běží v hlavě a jak se jeho antipatie vůči Rochesterovi a jeho vztahu k Janě mění v pochopení a účast. Zkrátka tahle verze se povedla a ne nadarmo se stala legendární. (25.02.2007)

Na tenhle film vzpomínám s nostalgií. Jana Eyrová je přesně ta nehezká Jana Eyrová, popsána v knize. Dokonale ukrytá pod šedými šaty vychovatelky. Rochestra Daltona jsem milovala. Vzhledem divoký a ošlehaný větrem ho překonal jen William Hurt. Ale Britové se snažili. Adaptace je opravdu chytlavá, tajemná, strohá jako Thornfield a přesto Vás upoutá zvláštním teplem, které vyzařuje z rodící se náklonnosti obou hlavních hrdinů. Výkřik Rochestera do noci...Jano, Jano....Vám bude ještě dlouho znít do uších:-)) (01.04.2010)

Snad jen s přihlédnutím k roku vzniku dávám aspoň průměrné tříhvězdičkové hodnocení. Takhle inscenace je už přežilá. Příliš se drží nesnesitelně romantické předlohy a doslovně ji přepisuje. Nedává nic navíc a tak scény, které jsou z dnešního úhlu pohledu směšně už v předloze, jsou ve filmu ještě směšnější. "Nenápadný" převlek za starou cikánku v nezáměrné směšnosti vede. Moc tomu nepřidávají ani herecké výkony, když Zelah Clarke se projevuje hlavně štěněcíma očima, a když jde do tuhého, tak ještě přidá na štěněcovitosti. Timothy Dalton by byl asi dobrý na divadle, ale tam měl také tenhle druh herectví nechat a pro film zkusit něco civilnějšího. ____ Kdepak, série už patří do televizní historie, ne do současnosti. /12. 6. 16./ (12.06.2016)

Seriál podle oblíbeného románu, který sedl mé romantické povaze. Neuvěřitelně přesvědčivě, podmanivě natočené. Dobří herci, kterým věříte každé slovo. Nejen že přirozeně hrají, ale předloze odpovídá i vzhled hrdinů. Jana neměla být krásná, což je dost podstatné pro její charakteristiku, přesto jí v jiných zpracování hrají atraktivní herečky. Jak naivně pak z úst nějaké modelky zní slova jako: "vím, že nejsem krásná, nelichoťte mi, buďme k sobě upřímní."Lehce posmutnělá Zelah Clarke je důstojná, budí respekt a je charismatická nejenom díky chování, vnitřnímu půvabu a osobnostním rysům, ale i díky postoji. Žena s hrdými gesty inteligentní pravé dámy, která ví, že není dokonalá, ale je si přesto vědomá své vlastní hodnoty může být svému zaměstnavateli věrohodně sympatická. Se svým protějškem je naladěná na stejnou vlnu a jiskra mezi ní a T.Daltonem se přenáší na diváka. Partnera Rochestera, též osobnosti s vnitřním kouzlem, který tuto silnou, samostatnou, spolehlivou a navíc i milou ženu z jiné společenské vrstvy dokáže ocenit, milovat a chránit, lze filmové Janě jedině přát. Doplňují se, rozumí si a vytváří vyváženou dvojici. Adaptace se dobře drží předlohy a vytváří podmanivou, tajuplnou, romantickou náladu, místy až s decentně hororovým, jindy psychologickým nádechem. - Opravdu nejpodařenější adaptace této klasiky. ( I když tu českou z roku 1972 mám také ráda). K tomu všemu skvělá atmosféra, vhodné prostředí. Odpovídající je anglické panství, nekýčovitá zahrada, neokázalost okolní přírody stejně jako celého díla... - Co já bych za to dala vidět to znovu! Ostatní zahraniční zpracování mi připadají povrchní, nepřesvědčivá a plytká.Dosud jsem na seriál nezapomněla, ač už je to mnoho let, co jsem měla příležitost ho sledovat a už tento skvost asi nikdy neuvidím. Bohužel. (02.08.2017)

Seriál BBC z roku 1983 možná nedisponuje tak krásnou šerosvitovou kamerou, ani temně klasickou hudbou jako nová verze z roku 2011, televizní atmosféra z něj čiší v mnoha ohledech, ale po mém soudu tento seriál nejlépe vystihuje podstatu geniálního (a tudíž "nesmrtelného“) románu Charlotte Brontëové. Postupně vysvětluje a výstižně zobrazuje pomalu sílící pouto mezi nespoutaným, divokým, vášnivým, zatrpklým a životem znechuceným Rochesterem a malou, skromnou, nepříliš pohlednou, trochu upjatou, ale přece tak upřímnou, inteligentní a hrdou Janou. Timothy Dalton je sice až příliš hezký, ale dokáže být tak nepříjemný a protivný, že se stává nejskutečnějším Rochesterem. Seriál nevynechává žádnou z podstatných částí románu, a to jej činí úplným a tolik pravdivým. Nicméně souhlasím s některými dalšími přispěvateli, že Jana Eyrová na svoji ultimátní verzi stále čeká. (15.08.2011)