VOD (4)
Obsahy(1)
Co dělá člověka… člověkem? Pixar Animation Studios uvádí celovečerní film Duše, ve kterém se představí středoškolský učitel hudební výchovy Joe Gardner (v původním znění Jamie Foxx), který dostane životní šanci hrát v proslulém jazzovém klubu. Jeden chybný krok ho však přenese z ulic New Yorku do Neznáma před, což je fantastické místo, kde čerstvě narozené duše získávají před vstupem na Zemi vlastnosti, návyky i zlozvyky. Joe však na svém životě lpí a tak spojí síly s duší číslo 22 (v původním znění Tina Fey), která však vůbec nechápe, čím je zrovna lidský život tak výjimečný. A jak se Joe zoufale snaží duši číslo 22 vysvětlit, co je na životě tak skvělé, sám získává odpovědi na otázky, které si sám nesčetněkrát kladl. (Falcon)
(více)Videa (6)
Recenze (423)
Snímek Soul od studia Pixar je zřejmě tím nejdospělejším animovaným snímkem z jeho stáje, jelikož režisér Pete Docter zde bravurně rozestírá témata smrti či životního účelu, ale také nových začátků a uvědomění si, že život je jedna velká krásná jízda, kterou bychom si měli užívat na maximum. Celý tento koktejl obestírá precizní animace s dokonale lícujícím jazzovým soundtrackem, jež celému snímku dodává velmi neotřelý a vkusný punc. Přičtěte si k tomuto všemu i originálně zpracovaný svět Neznáma s jeho Mentory nebo novými dušemi a vznikne Vám nádherně vyladěný snímek, jehož nenásilná oslava života ve Vás bude rezonovat ještě hodně dlouho. Tohle je zkrátka audiovizuální zážitek podle mého gusta, pročež Vám mohu Soul více než vřele doporučit. Výborná práce! „Life is full of possibilities. You just need to know where to look. Don't miss out on the joys of life.“ ()
Nezvyknem dávať animákom odpad! no tu sa nedalo inak. Pixar tu jednoducho sklamal a v pandemickej dobe priniesol na plátno svoj neštandardne nekvalitný animák, ktorý má kopu chýb. Duša nie je pôvabný a elegantný snímok s dojemným príbehom, nad ktorým sa divák pozastaví. Ide tu totiž o klasickú detskú vymývačku a nie o inteligentné vyprávanie, ktoré pobaví a to všetko bez ohľadu na vek. Že je animácia podarená, je samozrejmosť. Do hrobu to potom všetko uzatvára suchý hudobný doprovod, za ktorý tvorcovia dostali Oscara pravdepodobne len za to, že to bolo o černochovi, ako je to zvykom pri Oscaroch. Ešte šťastie že tento animák sa dostal do kín počas lockdownov. (29.11.2021) ()
Na nepřímé pokračování špičkového animáku V hlavě jsem se dost těšil. Před pěti lety se totiž týmu kolem Petea Doctera podařilo nejen představit standardně chytlavý a dojemný příběh, ale i překvapivě názorně a rozumně představit řadu principů, na kterých náš mozek funguje. Od ponoru ještě o kousek hlouběji tedy nebylo třeba očekávat nic menšího než animák roku. Jenže vysoká očekávání se nenaplnila. Nechám stranou úvahy nad podivně seriózním konceptem, jenž pro málokteré prepubertální dítě bude dostatečně atraktivní; z pohledu dospělého diváka jsem totiž dostal příjemně vážný kus, který však na položení hutných otázek reaguje pouze velmi vlažnými a nepřekvapivými odpověďmi. Jako by Docter a spol. vlastně neměli co říct, ale přesto se chtěli pustit do už jednou úspěšně proplavaných vod. Pixar samozřejmě stále dokáže mnoho nabídnout – povedený dabing (Richard Ayoade!), skvělou hudbu mísící oduševnělé plochy Trenta Reznora a Atticuse Rosse s chytlavými jazzovými mezihrami, a nakonec i epicky působící, přestože trochu jednotvárně promodralý vizuál. Napětí se daří budovat, přestože málokterý zvrat překvapí a výsledné poselství sice pohladí, ale rozhodně vás nedostane do emocionální či myšlenkové bouře. Dospělejší tvář Pixaru neurazí, ale i v souvislosti s velkými očekáváními u mě převládá lehké zklamání. ()
Není překvapením, že další pixarovka je revolučním animovaným filmem... Je však fascinující, že stále dokáže řešit nejzásadnější témata lidství a podává je v nevídaně originálním prostředí. Pete Docter nám již představil svět příšerek, svět stáří a svět lidských emocí. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se pustí do tématu lidské existenci, podstaty života a našich duší. Duše opravdu boduje, co se týče originálního zpracování v krátkém čase velmi náročného tématu, a to nejen v tom. Každou minutu vás doprovází neuvěřitelně velká kopa narážek a vtipů, kterým zkrátka nejde odolat a nechybí jim srdce. Byť film může být pro děti velmi náročný, v dospělosti jej každý ocení, to si troufám naprosto sebejistě říct. Svět je natolik nádherné místo, že stojí za to pečovat o svou duši. Nejlépe o ni budete pečovat, když se obklopíte radostí z maličkostí, a proto pokud byste udělali takovou maličkost, jako abyste si pustili tento film, rozhodně vás pocit radosti ze života nemine. Duše je opravdu kvalitní podívaná. Možná filmu příliš lichotím, možná jsem jen zatvrzelý filmový maniak, ale jedno je jisté... A to, že filmy jako Duše spasí svět a léčí srdce. ()
Galerie (19)
Photo © Walt Disney Pictures
Zajímavosti (35)
- Keď 22 a Joe prechádzajú priestorom pre 22, míňajú múr s menovkami väčšiny (ak nie všetkých) z 22 mentorov. Okrem mentorov zobrazených na obrazovke patria k mentorom 22 aj Jack Kirby, Joe Ranft, Aretha Franklin, Grace O'Malley, Mary Johnson, Eleanor Roosevelt, Pablo Picasso, Konfucius, Johanka z Arku, Amelia Earhart, Harvey Milk, Katarína Veľká, Nelson Mandela, Harriet Tubman, Marvin Gaye, George Orwell, Nellie Bly, Maria Sklodowska-Curie, Johnny Cash, Vincent van Gogh, Babe Ruth a T'sai Lun. (Weezy22)
- Keď 22 uvádza svojich mentorov, jedným z nich je aj Maria Antoinetta. Vidno jej však iba hlavu, nakoľko jej počas francúzskej revolúcie odťali hlavu od tela. 22 tiež v snímke ponúka tortu, pretože sa často nesprávne píše, že Marie Antoinette povedala „nech jedia koláče,“ keď jej povedali, že obyvatelia Francúzska hladujú. (Weezy22)
- Film měl jít v roce 2020 do kin, ale kvůli pandemii koronaviru, která probíhala, se ho studio Disney rozhodlo vydat na své streamovací službě Disney+. (JORDY)
|| [VIDĚNO 26.12.2020] || "Na Počátku nejde zabít duši. K tomu přece slouží život na Zemi." "No nekecej." ________ Při sledování tohoto fascinujícího animáku ve mně neustále rezonovala otázka "Jak to ten Pixar do píči dělá, že mě dokáže pokaždý tak dokonale emočně rozjebat?" ...... Snímek 'Duše' je takový symbolický klimax tvůrčí inovace a vypravěčských motivů studia Pixar. Pixar nás totiž ve svých kultovních dílech již dříve přesvědčil, že auta mají duši, zvířata mají duši, hračky mají duši, příšerky mají duši, dinosauři mají duši, ale i emoce mají duši - a nyní se zde zaobírá velmi podobným a neméně originálním tématem - že i duše mají duši. Takže i tady opět není o čem. 'Duše' je snad ze všech relevantních hledisek bravurně melancholicky koncipovaná, vizuálně jímavá, emocionálně imerzní oslava černošské muziky, která v sobě skrývá neskutečně mnoho implicitních stimulů i surreálných abstrakcí, a jež je dokonalá snad ve všech dílčích intencích. Jenže tohle není jen tak ledajaký fantazijní animák. Ať už jde o využití ezoterických témat (spirituální cestování či astrální projekce), anebo famózní ambientní soundtrack od dua Trent Reznor & Aticus Ross - který perfektně umocňuje nejen vzájemný vztahový peripetie protagonistů a neustále se zintenzivňující napětí, ale taky onen spirituální trip do nitra lidského bytí - to vše a nejen to dělá z 'Duše' nesmírně subtilní transsubjektvní alegorii o tom, že nám život uniká mezi prsty, aniž bysme si to mnohokrát uvědomovali. To, co se zde tvůrci skrze existenciální paralely snaží divákům sdělit, je reakce na náš současný disociativní způsob života, v němž se hekticky ženeme za materiálními zbytečnostmi, zatímco naše duševní zdraví akutně strádá. Tuhle analogii lze naprosto bezproblémově využít k momentální pandemii, která odhalila nejniternější lidský démony, a na světlo vyhřezla naši nejniternější podstatu - že dáváme přednost komfortním lžím před trpkým políčkem pravdy, přestáváme se radovat z maličkostí, pomalu začínáme pohrdat vzájemnými sociálními interakcemi, a sobeckost pro nás má již větší cenu než empatie. Je proto až neuvěřitelně rafinovaný, jak trefně tvůrci implementovali do této animované tragikomické mozaiky tolik životních pravd, stereotypů, miskoncepcí, deziluzí, a posléze je zaobalily do klubka neutuchající naděje...... Tyhle sofistikovaný aspekty dělají z 'Duše' nesmírně inspirativní dílko, který si zaslouží nejenom celosvětový renomé, ale zejména enormní uznání všech generací a věkových kategorií. Již nějakej ten pátek jsem prostě neviděl tak dojemnou alegorii o vůli odpouštět, vůli poskytnout druhé šance, a v neposlední řadě vůli darovat vlídnost vůči ostatním. Pixar jednoduše překonal sám sebe - a já stále nedokážu pochopit, jak ze mě pokaždý dokáže tak efektivně vyždímat hektolitry slz - poněvadž 'Duše' mě zasáhla do duše způsobem, který já prostě nedokážu vysvětlit, natožpak pochopit. O to víc mě sere, že téměř rok po premiéře jsem ke snímku teprav napsal komentář, kterej víceméně má hlavu i patu; nebo si to alespoň myslím. A vy si mezitím běžte přečíst nějaký filozofický pamflet od Nietzscheho, Bukowskiho, Marca Aureliua, anebo Žižka...... // VERDIKT: váhal jsem nad hodnocením 9,4 - ale to je šumák; tohle je tak unikátní žánrový milník, že uděluju 10 duší z 10. Pomyslná tečka za rokem 2020, a jedna z nejlepších pixarovek, ne-li přímo nejlepší // PS: Pakliže se duše Dvaadvacítky doopravdy dostala do Číny, určitě bych uvítal pokračování s názvem 'Duše 2: Balada o Uyghurech'. Jo a s hippie kapitánem bych klidně strávil celej svůj posmrtnej život :))) ________ "Škola je ztráta času." "Samozřejmě. Jak mi jednou říkal můj mentor George Orwell: Státem financované vzdělávání je jako chrastění klackem uvnitř kyblíku se splaškama. Studijní osnovy vládnoucí třídy potlačují různorodost názorů." "Přesně!" 💙💙💙💙 () (méně) (více)