Smrt v sedle

"Vaše hacienda je na obzoru, seňorito." No jo rodokapsy. Ty jsou nebezpečný. Dělají z mladýho socialistickýho člověka kovboje. Normálně bych se nad tím pohoršil, ale tady vstoupili do příběhu gauneři. Kapitalistický gauneři, kterejm jde jen o peníze a vůbec nectí socialistickou touhu po chudobě. V tu chvíli se nějakej ten poctivej kovboj může hodit. Já jsem se tedy bavil při citacích rodokapsů, historkách dragouna Lojzíka i úžasně naivních kovbojskejch hitovkách a to vlastně není tak málo. (15.02.2022)

Pestrobarevná, širokoúhlá kovbojka má v sobě nepochybné, filmařské možnosti uvolňující se doby. Koňáci zcela pohlceni Rodokapsy a filozofií Divokého západu, se svým zálibám přiblíží až nebezpečně blízko. Pedantský Sovákovo Lojzík, který má na starosti i lehký humor, Růžkovo výborné vyšetřovací metody a klasický spravedlivě přísný dobrák v podání R. Lukavského. To jsou jistě výrazné klady, ke kterým lze přičísti výbornou hudbu a skvělé vyústění děje. (11.01.2014)

Mladý fanoušek Rodokapsů prožívá svůj život jako jejich postavy. Při jízdě na koni si připadá jako westernový hrdina, bojující proti bezpráví. Pořád je to hra, až do doby, kdy se stane svědkem opravdového zločinu. Krásné koně v nádherné přírodě Slovenského ráje, chvílema dramatické honičky na koních. Děj je stejně naivní jako ty rodokapsy, ale na svoji dobu to byla velice solidní zábava, která potěší i dnes. (03.05.2003)

Průhledný děj prvoplánové agitky viděné mladýma očima, které přes opar indiánek ještě nestačily dohlédnout do velmi šedivé dobové současnosti. Ale současně skutečná romantika, povznášející dřinu v hřebčinci - tehdy jedno z nejhůře placených povolání - na poslání. A s tou romantikou přichází i skutečné posluchačské okouzlení. Je ho sice jako šafránu, ale zapřít se nedá. Stejně jako Polákova režie. Film-odraziště, film-příslib. Na konec padesátých let je toho poměrně dost. A to není málo. Určitě. (30.12.2007)

Rodokapsy se válely na půdách našich prarodičů, protože si je jako puberťáci kupovali naši otcové, jak vidno třeba ve filmu Cesta do hlubin študákovy duše. Samozřejmě, jednalo se o ty nejhorší braky, které vzbuzovaly dobrodružné představy, aniž dosahovaly úrovně lepších příběhů z Divokého západu. A že čtení takové literatury bývalý režim nepodporoval, bylo pochopitelné. Ono trvalo až do půli šedesátých let, než byly opět vydávány mayovky... Když se takový mladý člověk dostal ke koním, samozřejmě si je spojoval s divokými jízdami prérií, honičkami s Indiány, kolty zavěšenými proklatě nízko. A o tom je tento film. Vedoucí Lukavský se snaží skloubit klukovské sny se skutečností a podkladě těchto snů vypěstovat skutečnou reálnou lásku ke koním se vším, co k tomu patří. A do toho je vsazen detektivní příběh, naštěstí s dobrým koncem, protože se Josef Beyvl jako pokladník uzdraví a také mladé divochy život začíná učit, že nejde o žádnou planou romantiku... Film tehdy kultovní, dnes už zapomenutý. Jedna hvězda dolů - natáčení ve Slatiňanech se mi nějak nechce spojovat s kopcovitou krajinou Slovenska, vražda se odehrává prakticky v rovině, hon za vrahem v kaňonu... (13.09.2016)