Kamera:
Armand ThirardHudba:
Paul MisrakiHrají:
Stan Laurel, Oliver Hardy, Suzy Delair, Lucien Callamand, Vittorio Caprioli, Adriano Rimoldi, Hubert Deschamps, Olivier Hussenot, Robert Vattier, Max Elloy (více)Obsahy(1)
Dva výtečníci zdědili ostrov a pořádný balík peněz ve třech různých měnách, a k tomu jachtu, aby se na svůj nový pozemek měli jak dostat. Naneštěstí o všechny peníze přijdou díky sto a jedné dani a při vyplutí už nemají ani floka, zato se k nim přidá muž bez státního občanství a ještě černý pasažér. Krátce poté, co oba zmínění výtečníci uprostřed širého moře rozeberou lodní motor, jehož součástky napadají do moře, ztroskotají na pustém ostrově. Na ten se odebere i nezbytná dívka, v tomto případě prchající od muže, kterého si nechce vzít. O ostrov náhle projeví zájem všechny státy světa, což ovšem zůčastnění těžce nesou, a tak si založí vlastní stát Crusoeland s ústavou: žádné daně, žádné zákony... (Fingon)
(více)Recenze (19)
Film svojho času dávali v kinách socialistického Česko-Slovenska. Pamätám si ho veľmi dobre. Ide totiž o môj prvý film v kine. Nie úplne prvý, ale prvý ktorý si dodnes pamätám. Bol som naň zobratý mamičkinou známou Renátou. A ona pribrala svojho vtedajšieho frajera, neskoršieho manžela. Film som s nadšením sledoval asi dvadsať minút. Potom sa dostavila pekelná nuda. Ale ani tá netrvala dlho, pretože s úžasom šesťročného decka som pozoroval, čo všetko dokážu urobiť Renáta s frajerom, sediaci vedľa mňa. Domnievali sa zrejme, že ja, malý fafrnok, som dostatočne zaujatý filmom. "Výborná groteska", tak vraveli pred filmom. A ozaj - dlho som sa tak nepobavil. Lenže nie na filme, ten bol väčšinou o ničom. ()
Chtěl jsem dát více, ale za tu babu, co nenápadně přibyla v ději, a dodrbala zbytek filmu dávám méně. Ona ta první část byla dobrá. L & H si dokonce dovolili pár starých a osvědčených žertíků, ovšem pak se to zvrhne v klasickou okecávačku a je po filmu. Poněkud smutné rozloučení s mistry humoru. ()
Nic moc teda. Nevím, jestli mám tu stále stejnou mimiku a stále stejné vtipy oceňovat nebo spíš litovat toho, že se ve své komice neposunuli dál. Film je silně poplatný poválečnému období v Evropě, kdy se stíraly třídní rozdíly a budovalo se, až se divím, že tam nezakomponovali nějakou tu budovatelskou píseň. Točit to u nás, tak tam natuty je. ()
Je s obdivem, že staří pánové se pokusili... Ovšem to co s mladým elánem, posléze s vypracovanou a léty ověřenou brilancí, rozesmávalo, je pojednou trapné, smutné a dá se říci i dojemné. V závěru filmu tradičně kňučící Stan není ani vtipný, ani politování hodný, nýbrž jeho chování vzbuzuje výsměch a otázku, má to ten děda zapotřebí? Inu, tento film je šlápnutím vedle, i velcí komici mohou dělat velké chyby. Přesto se domnívám, že potenciál zde byl, jen by jej museli zužitkovat Stan a Olie o dvacet let a více mladší. ()
Poslední společný snímek Laurela a Hardyho Atol K je bezpochyby jejich nejlepším celovečerním filmem. Nejde zde ani tak o gagy, ty jsou spíše identifikujícími aluzemi na předešlá slavná léta (např. scéna s obědem a skrytým lupičem), jako spíše o sebereflexi stárnoucích komiků, jejíž největší silou je rozpouštění hranic mezi smíchem a smutkem. „Nelze dojít klidu,“ glosuje tento filmový epilog L & H snahu dvou věčných smolařů o Utopii, ztělesňující nejen ideální sociální stav, ale i filmové umění (to, že všechny ty pády a kopance musejí dojít svého konce). To, že se tímto filmem jen málokdo "pobaví" (přes několik dokonalých humorných motivů, z nichž např. vztah Laurela a humra považuji za skutečně královský), je toho důkazem. Film, jímž se zákonitě muselo skončit. Film, který přešel přes hranice slávy i zapomenutí. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (1)
- Poslední film komické dvojice Stana Laurela a Olivera Hardyho. Měli rozplánované ještě další projekty (televizní seriál The Fable of Laurel and Hardy, více možných filmů ve francouzsko-italské koprodukci), ale všechny plány odsunuly stranou jejich těžké nemoci. (Komiks)
Reklama