Četnické humoresky

Skvěle! I u nás se zjevil výtečný seriál, ani moc nepřekvapí, že dobový, pravda, že někdy až moc tlačí na pilu v oblasti politické a trošku nám tu první republiku glorifikuje. Ovšem vrcholem jsou jednotlivé kriminální případy, ať už ty "malé", nebo Velké a hlavně skvělé postavy, od Bédi přes Éterickou Andělku až po Zahálku . U třetí série bohužel došlo k poklesu kvality z jediného důvodu - už to není v první řadě o detektivních případech a o osudech hrdinů v rovině druhé - ale naopak a to nefunguje, poslední díl se pak alespoň snaží předvedené napravit. Škoda, že chybí doslov o osudech hrdinů za války, jako např. tv film o Béďovi a Arazimovi by vůbec nebyl k zahození. (01.07.2012)

Rozhodně jeden z mých nejoblíbenějších serálů. Poutavé, zábavné, napínavé i dojemné, akční i odpočinkové, smutné i vtipné, to všechno jsou Četnické humoresky. K tomu ještě výborné herecké obsazení v čele s Béďou (Ivan Trojan), skvělé zpracování i dobové zasazení děje a navození atmosféry 30. let. Každý díl, nejen díky své stopáži, je vlastně takovým celovečerním filmem. (29.06.2008)

Kdybych to měl rozparcelovat na jednotlivé série, tak asi takhle: 1. série - cca 90 - 100%. Ano, až tak dobré to bylo. Většina dílů měla nápad, případy nenudí a chemie mezi hlavními postavami, ta tomu dodává šmrnc. Nemluvě o množství humoru. 2. série - cca 60 - 75%. V některých epizodách se člověk skoro až vyděsí, co že se to stalo. Ale pak je tu spousta těch opravdu dobrých, takže se opět pobavíte, postavy jsou opět vynikající, jak ty staré, tak ty novější (Libuška Šafránková je prostě boží). Třeba hned první epizoda druhé série je příšerná, ale naštěstí se to hned ve druhé zlepší a až na pár výjimek to tak i zůstane. A pak to přišlo. Se smrtí pana Moskalyka se seriálu ujala jeho dcera a ta nám z toho udělala limonádu. 3. série - cca 20 - 30%. Obrovský propad. Ani charisma pánů Töpfera a Trojana tohle nezachrání. Na celou sérii připadá jen pár koukatelných momentů (přesně tak, ani jedna epizoda není celá koukatelná) a ty jsou vykoupeny tím zbytkem. Tím hnusem okolo. Mezi postavy přibyl např. fotograf Hugo Líbal a ač se jeho představitel, Miroslav Donutil, opravdu snaží, ani on moc výslednému dojmu nepomáhá. Třetí sérii si tvůrci měli nechat od cesty a já jí radši nezahrnu do výsledného hodnocení. (13.08.2015)

Oproti Dobrodružství kriminalistiky je to po detektivní stránce horší, ale ta je plně nahrazena skvělým humorem a propracovanými charaktery, na které v DK nebyl čas. A tady je vidět, že českej seriál ještě neumřel. Že když se lidi snaží, tak to dokážou. Že to jde. Že i když nás bude Nova (On je žena, Ulice, Redakce, Nováci, Pojišťovna štěstí ...) a Prima (Rodinná pouta, Bazén ...) zásobovat sračkama na jedno použití, a Čt jim v tom dost často bude hodně pomáhat (Život na zámku, Hotel Herbich, Nemocnice po dvaceti letech ...), i tak se objeví skvělé projekty (Četnické Humoresky, Hospoda, Zdivočelá země, Ranč U Zelené sedmy). A proč si to nepřiznat, je skvělý, že ten nejlepší z těch lepších seriálů u nás byl natočen na jižní Moravě, z níž pocházím. I když já vlastně pocházím odevšud (mámina rodina z Prahy, otcova z Brna, já žil v Jeseníku a příbuzný mám aji na Slovensku). (13.02.2006)

ČH je přesně ten počin, který nám vyrábí lenošné diváky. Tedy v tom, že rádius jeho dopadu zabírá snad všechny věkové škatule, pohlaví, charaktery atd. Od diváka se očekává jediné - že zapne tu otravnou bedničku na čudlik. A odměnou je mu nenáročně naservírované nejméně desetichodové menu. Je tu prostě všechno - romantika, nějaké to lehoulinké napětí, vztahové problémy, červená knihovna, závan krimi, naprosto tendenčně pojaté charaktery mužů a žen, je tu humor a samozřejmě část diváctva si také zapláče. Je tu VŠE, rodinný seriál all inclusive! A protože seriál od diváka očekává jen to, že se bude bavit, vše je tu proto dokonale vyhraněné, vyhrocené, vypointované, prokalkulované, co scéna, to přesně tvarovaná faceta. Normálně by výše uvedené řádky stačily na hodnocení "odpad", JENŽE - Četnické humoresky jsou tak nesnesitelně příjemné, vlídné a pohodové, zahrané sympatickými herci jak v hlavních, tak vedlejších rolích, že chtě nechtě musíte přimhouřit oči a dívat se. Přirovnal bych to k posezení s přáteli, kteří sice stejně plkají o ničem, ale čas příjemně ubíhá a člověk vypne mozkový velín. Závěrem shrnu takto: je-li libo chutná večeřička, kterou jste sice jedli mnohokrát, ale stejně si pošmáknete, pak servírujte na stůl! (25.06.2007)