Malý Buddha

Ako, dosť ma zamrzelo tunajšie hodnotenie tohto skvostu. Bola to jedna z mojich najobľúbenejších "rozprávok" môjho detstva, ktorá je nádherná hlavne po audiovizuálnej stránke, lebo hudba je nádherná a obrazy nemajú konkurenciu. Dnes som si ho pripomenul po dosť dlhom čase, ale takisto sa mi to páčilo ako kedysi. Len škoda, že dojem mi kazilo otrasná kvalita obrazu na DVD, čo by pri takomto filme nemala byť. (02.10.2009)

Jako jakási instruktáž k tomu, jak Buddha ke svému jménu přišel, by to posloužilo celkem dobře, ale jednak je to příliš zdlouhavé, druhak mi tak nějak nepřijde, že jsem cílová skupina, vždyť je to pojato tak dětsky (jeden pokus o milování se snad ani nedá označit za nevhodný). Slabší průměr, ani vychvalovaná vizuální stránka mě nějak zvlášť netrkla (ale ok, film jsem sledoval jen na dvdčku). (14.09.2012)

Bertolucci je skvělej režisér - umí zachytit atmosréfu v cizím prostředí (Poslední císař, tohle). Příběh z mládí Siddharty je vyprávěn jako legenda, což vyznívá zajímavě a právě to prostředí a lidé se mi tam líbili nejvíc. Taky obsazení Chrise Isaaka mě potěšilo, protože v něm podle mě vězí velkej potenciál. Ve scénách ze současnosti mi tam ale něco nesedí. Jakoby to bylo místama moc umělé (Jessieho zážitky, myšlenky, otázky). To děcko mi navíc bylo krajně nesympatický, ale sympatickejch se pro mě najde málo... Co mi vadilo víc, bylo automatické překlenutí jazykové bariéry v Indii (i v originále je to anglicky) nebo scéna Siddhartova osvícení, kdy se do záběrů motaly děcka ze současnosti. A teď to nejhorší - viděl jsem to s dabingem, což bylo něco tak nepředstavitelně strašnýho, že jsem hledal žiletku. Za to ale ten film nemůže, tak se budu snažit to ve svém hodnocení ignorovat. Ale co - vždyť všechno je pomíjivé. (01.05.2008)

Poměrně nedoceněný, ale velice podařený výpravný snímek, u kterého mě trochu zklamal jen ne úplně domyšlený konec. IMHO zhruba na stejné úrovni jako Scorseseho Kundun a Annaudův Sedm let v Tibetu - všechny ty filmy jsou výborné, bohužel žádný z nich nijak zvlášť nevyniká. A to mě budhismus dost zajímá (snad jediné náboženství, které nejen uznávám, ale i mu docela fandím). Scéna s obří kobrou je nádherná! (13.07.2004)

Každé náboženstvo má svoj fundamentálny príbeh a Bertolucci tu servíruje príbeh Buddhu v luxusnom výpravnom balení. Aby to nebolo nudné a úplne neotrávilo ateistov, tak sa prelína s americkou súčasnosťou, a neskôr oba príbehy dokonca splývajú. Nevedel som, ako zvládnem dve a pol hodiny filozofovania a ”biblických" výjavov, ale bolo to prekvapivo dobré, miestami až úžasné. Prekvapilo ma aj to množstvo analógií niekedy až zhody s kresťanstvom, čo vo mne vyvoláva pocit, že tie pribehy má ľudské pokolenie, bez ohľadu na pôvod, akoby v génoch. –––– Existuje niekoľko mimoriadnych bytostí, ktoré sa vždy vracajú naspäť ako duchovni vodcovia. My týchto ľudí vieme rozpoznať. A práve preto sme tu. –––– Staroba ničí pamäť, krásu a silu. Takto skončíme všetci. ... Nik sa nepriblíži smrti tak, aby aspoň raz neochorel. – A smrť, aký to je okamih? Ukáž mi smrť. –––– Je načase, aby som premýšľal, čo urobím so zvyškom svojho života. Ľúbim ťa, Líza. (05.12.2018)