Zrcadlo mrtvého muže (S05E07)

Můj nejoblíbenější díl, který vznikl podle povídky. Předloha má skoro sto stran, ale tvůrci si s ní poradili naprosto dokonale. Způsob vraždy sice Agatha v Poirotovi zopakovala ještě několikrát, ale to je zkrátka ten nejmenší problém. Epizoda se odehrává v rodinném sídle s uzavřeným počtem podezřelých, což Agathě vždy šlo. Navíc tu jsou skvělé herecké výkony, působivá atmosféra a ke konci také trochu toho napěti. Takže vznikl úžasný výsledek. (25.12.2011)

V téhle detektivce opět defiluje pestrý výběr detektivkářských klišé nejen Agathy Christie. Nechybí záhada zamčeného pokoje, utajená svatba, nová nepodepsaná závěť, falešný výstřel, falešné obvinění, falešná sekretářka, fingovaná sebevražda a fingovaný dopis na rozloučenou. Ta fingovaná sebevražda je pochopitelně Poirotem okamžitě odhalena neboť zavražděný podle všech dobrých pravidel žánru třímá vražednou zbraň v nesprávné ruce. Kupodivu se v příběhu nevyskytují žádné falešné vousy, tedy zdá se... Celkově je ovšem zápletka (přes všechna ta klišata a obvyklé mlžení, jehož smyslem je pochopitelně vrhnout stín podezření na každého s výjimkou skutečného vraha) poměrně mazaná, i když její filmové zpracování v celé nahotě odhaluje značnou krkolomnost dosti překvapivého rozuzlení. Taky ta scéna s obrazem matky právě ztrácející své dítě jakožto jeden z klíčů k případu je pravděpodobná asi jako povodeň na Sahaře. Filmové zpracování je ovšem standardně dobré, takže pod čtyři hvězdičky jíti nelze... Celkový dojem: 75% (08.06.2011)

Přišlo mi to jako malinko slabší díl, i když ono je to celkem vynahrazeno tím, kdo je vlastně vrahem. V podstatě kdokoli jím mohl být, což se nakonec potvrdilo. Vrah mě snad nenapadl. Je to hlavně proto, že díl je plný stop, které ukazují na všechny možné postavy. Tím se tu celkem dobře udržuje napětí. (11.03.2015)

,,Služby Hercula Poirota nejsou zrovna levné." Tento příběh je k uzoufání. Samotný děj je hrozně klišoidní a opět mi bylo naprosto ukradené, kdo byl vrahem. Co ale bylo horší, bylo zpracování. Nevím jestli jsem tu sám, ale navozování atmosféry nestálým ,,hrozivým" kvílením mi prostě rvalo uši. A kdyby to snad bylo jednou, dvakrát, ale to nesnesitelné kvílení se odehrávalo každých pár minut. To je jasný režisérský kiks. Jediné, co se opět povedlo bylo zvtárnění prostředí. Kostýmy, auta, interiéry, vše je opět dokonalé, to je ale vlastně u všech příběhů Poirota. (18.03.2012)

Příběh doprovází velice atmosferická hudba, která místy působila jako by byla z nějakého hororu. Také jsem si všimla jednoho detailu jako Poirot, ale myslela jsem si, že bude mít větší význam. Nakonec bylo všechno ještě mnohem zamotanější. Uzavřený počet osob mi v tomto případě naprosto vyhovoval, protože podezřelými můžou být totiž všichni. (16.07.2012)