Hlídka

Patřím už k pamětníkům, a tak si vybavuji, že bulharská kinematografie měla už za časů reálného socialismu pověst tak špatnou, že se k nám její filmová produkce dostávala v rámci kulturní výměny "spřátelených" zemí opravdu zřídka. Ani 90. leta nepřinesla změnu, co můžete chtít po divoké privatizaci v balkánském prostoru... Mám od těch dob tendenci pohlížet na tamní produkci s určitou nedůvěrou až despektem. Komendarevův snímek mi ukázal, jak ošidné je přistupovat k filmům s předsudky. Má totiž vymazlený scénář, který obratně balancuje mezi několika žánry. Sledujeme tři policejní hlídky během náročné noční služby a jejich příhody přinášejí divákovi nelichotivou zprávu o stavu bulharské společnosti 30 let po pádu komunismu, kdy se země motá v depresivním kruhu bídy, korupce, odlivu mozků a arogance mocných. Tragika se střídá s komikou, beznaděj s momenty naděje. Film ani na minutu nenudí a patří k těm vzácným momentům, kdy si říkáte, že přesně kvůli tomuhle má smysl stále hledat perly mezi hnojem. Celkový dojem: 90 %. (10.02.2021)

"My neutekáme pred biedou, ale pred vami, čo ostávate." V Bulharsku sa schyľuje k tridsiatemu výročiu pádu komunistického režimu. V hlavnom meste Sofii majú nočnú službu tri policajné hliadky – hlavní to protagonisti filmu Stefana Komandareva z roku 2019. V tragikomickom príbehu sú šestica policajtov, rozhovory, ktoré medzi sebou vedú, a dianie, s ktorým sa v nočnej Sofii stretávajú, odrazom a obrazom súdobého (2019) Bulharska a troch desaťročí slobody a demokracie v ňom. V mysliach stále dochádza k stretu Západ verzus Východ, v spoločnosti panuje názorový rozkol, ľudia odchádzajú do zahraničia... S akou to krajinou lenže badať paralelu, hm? Postkomunistický syndróm slobody, s ktorou si ľudia nevedia rady, je, zdá sa, rozšírený v podstatnej časti krajín niekdajšieho Východného bloku. Režisér Komandarev predovšetkým v prvej polovici filmu veľmi dobre pracuje s celým týmto "zrkadlom", ktoré nastavuje bulharskej spoločnosti. Vďaka výborne sa pohybujúcej kamere Vesselina Hristova, ktorá diváka stavia do pozície akéhosi si neviditeľného pozorovateľa priamo "za chrbty" policajných hliadok, približuje každodenný (alebo v tomto prípade skôr každonočný) marazmus a neutešenú situáciu mesta a krajiny, ktorá sa aj po tridsiatich rokoch stále ešte len hľadá. V druhej polovici snímky celkovo dobre naštartovaný príbeh kvalitatívne mierne upadá a stáva sa menej úderným, aj keď sem-tam ešte dokáže zaujať. В кръг je v každom prípade pozoruhodným "výletom" na Balkán, ktorý čo to prezrádza o bulharskom zmýšľaní a spoločnosti. Komandarevova snímka dobre prepája prvky komédie a drámy, ponúka solídne herecké obsadenie a zaujať dokáže aj nočnou sofijskou výpravou. (26.01.2024)

Scenáristická hitparáda v umně propleteném a vypointovaném příběhu jedné noční šichty několika různorodých policejních hlídek z bulharské metropole. Druhý díl plánované trilogie je vybroušená pecka stejně jako první zářez v podobě tematicky spřízněného Directions – zaměřeného na taxikáře – a představuje lahodně namíchaný koktejl přirozených emocí, sociální kritiky a silných lidských osudů s akurátní dávkou vtipného odlehčení. (02.01.2021)

Bulhaři ani třicet let po pádu socialismu nevědí, čí jsou a snímek to zaznamenává. 1)  Klíčovým pojmem filmu je bezmoc. Bulharská společnost očividně není v dobré situaci a jakýkoli pokus o interakci vede k bezmoci. Platy - bezmoc, černé kšefty - bezmoc, bafuňáři - bezmoc, šíbování s mrtvolami - bezmoc, zlatý chlapec - bezmoc. Otřesná je emotivní pasáž z domova důchodců._____ 2)  Spoiler. Zvláště oceňuji práci scenáristů, jejichž umně utkaný děj překvapí svou sofistikovaností i důsledností. I když musím říci, že motiv s přenášením mrtvoly do vedlejšího rajónu jsem už dříve viděl._____ 3)  Závěrečné pointy (jsou celkem tři) předchozí hrůzu částečně relativizují. Nijak ovšem neubírají na celkovém depresivním vyznění. Podivné jsou cesty Boží, dalo by se říci._____ 4)  53letý spoluscenárista a režisér Stephen Komandarev má za sebou medicínské vzdělání, čtyřletou praxi dětského psychiatra (!) a spoustu dokumentárních filmů. Viděl jsem zatím dva jeho filmy (ten druhý je Soud) a oběma dávám po čtyřech hvězdičkách. (16.02.2022)

Komediálně laděné drama o noční šichtě několika policejních hlídek v bulharském hlavním městě. Žánrově bohatá směs propletených historek, které jsou napůl mrazivé a tragické a napůl legrační až anekdotické, skvěle obstojí jako náhled do panoptika rozličných postaviček i jako sociálně-politická společenská kritika. (04.01.2021)