Režie:
Sofia CoppolaScénář:
Sofia CoppolaKamera:
Lance AcordHrají:
Bill Murray, Scarlett Johansson, Akiko Takešita, Anna Faris, Giovanni Ribisi, Takaši Fudžii, Nancy SteinerObsahy(2)
Jak se asi řekne japonsky „Stojí to za..."? Moderní Tokio ve své supervelkoměstské anonymitě. Agresivní, pulzující, nevšímavé, fascinující, zábavné i odtažité... Cizí – alespoň pro dva Američany, kteří se tady náhodou ocitnou ve stejnou dobu – a ve stejném hotelu. Herec Bob má v Tokiu natáčet reklamu na whisky, o hodně mladší Charlotte doprovází manžela fotografa. Oba si tady připadají ztracení, nerozumějí jazyku, kultuře; oba mají spoustu času – a oba trpí nespavostí. Náhodné setkání, pár společných dní a pocit blízkosti pomáhají oběma překlenout osamění v neznámém prostředí – a možná oba dva získají i něco navíc... (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 212)
Muž a žena. Oba dva jsou v cizí zemi, jejíž kultuře ani jazyku nerozumí. Oba dva se cítí osamělí, dokud se jednoho dne nepotkají v baru. Jestli vám to připomíná další romantický film, věřte, že Ztraceno v překladu jím není. Vypráví totiž o úplně něčem jiném. Přátelství a porozumění, díky němuž oba dva zase začínají nacházet víru v sebe sama. Melancholický, krásně lidský film, na který člověk vzpomíná ještě dlouho poté, co ho poprvé viděl. ()
Křehký film o něčem, co všichni dobře známe. O náladové izolaci, samotě a pocitu, že všichni kolem jsou z Marsu a my (nebo aspoň já) z Jupiteru. ;-) Nevím, jak vy, ale já v takové chvíli sáhnu po nějakém osvědčeném filmovém analgetiku a bláhově jsem doufal, že Ztraceno v překladu mou lékárničku rozhojní. Je to sice skvělý, netuctový film, ale potíž je v tom, že všechny ty pocity úzkosti a vykořenění ve mně ještě umocňuje, takže ho paradoxně nemůžu sledovat jindy než ve stavu naprosté vyrovnanosti. Tak nevím. Jsem jediný? 80 % ()
Já se na tenhle film fakt hrozně těšil a sledoval , kdy už ho Sofia Coppola dotvoří (a snad taky proto jsem se bál návštěvy jeho předpremiéry na Febiofestu :) To, co se přede mnou odehrávalo se těžko "škatulkuje" a asi nejvhodnější je Limou zmíněný "Hezký film", k čemuž bych ještě přidal "Krásný film". V téhle "kategorii" ovšem zaujme rázem jedno z čelních míst ! Tak dokonalé vyjádření samoty v cizím prostředí (kterému nerozumíte a ono nerozumí vám) a nepřekonatelnou potřebu "spřízněné duše", to snad ani nejde líp napsat a natočit.... Bill Murray se pro tuhle roli narodil (ona to paní režisérka taky psala přímo pro něj :) a Scarlett Johanson mě velmi příjemně překvapila. Je to zkrátka vtipný, příjemný, dojemný a krásně natočený film, na jehož konci jsem pociťoval lehkou křeč lícních svalů a zatoužil jsem po fotografii celého hlediště, které se stále usmívá a usmívá :))) ...... a ten konec je nááááádherný ! ()
Dva cizinci v cizím městě uzavírají dočasné spojenectví a možná i něco víc. Sofia potvrzuje svou pověst tvůrce komorních lidských příběhů v odlidštěném prostředí, kde se toho víc odehraje pod povrchem než na něm, a dvojice, kterou dělí okolnosti a generace, ale sdílí toho nepoměrně víc, se nestává aktérem romantické komedie ani milostného dramatu, "jen" oddechového času mezi přílivem a odlivem lidského moře, kdy na prchavý okamžik nalézají jeden v druhém to, co právě potřebují. Tleskám režisérce a scénáristce v jedné osobě i hercům, jen bych se chtěla zeptat Anny Farrisové, proč poslední dobou bere zásadně role blondýn z vtipů o blondýnách. ()
9 / 10 Filmový minimalizmus dotiahnutý do absolútnych krajností podčiarkujúc tak to, čo je na celom príbehu najdôležitejšie - postavy. Bill a Scarlett sú na prvý pohľad divný pár, na druhý tiež, no na tretí si už jedného bez druhého nevieme predstaviť. Obaja sú si navzájom majákom v preľudnenom Tokyu plnom šikmookých Japancov, ktorých chápanie je nám vzdialenejšie ako ňadrá Angeliny Jolie a možno aj preto sa s nimi dokážeme tak ľahko stotožniť. No a čo sa týka Sofie Coppola, nielenže dobre vyzerá, ale aj dobre píše a vynikajúco režíruje. Človek si ani nedokáže predstaviť aké ťažké je pracovať na scenári bez jediného výbuchu či prestrelky, na scenári, kde sú jediným ťahúňom ľudia z mäsa a kostí, a pritom sa nestratiť v spletitej sieti ich vzťahov. Niečo na tých génoch bude... ()
Galerie (46)
Zajímavosti (45)
- Mezi automaty jsou také v Japonsku velmi populární hry "Taiko no Tatsujin" od Namca a "GuitarFreaks" od Konami. (HellFire)
- Sofia Coppola napsala film částečně na základě vlastního života. Postava Johna (Giovanni Ribisi) byla volně založena na jejím bývalém manželovi, kterým byl Spike Jonze. Kelly, kterou hrála Anna Faris, byla inspirována Cameron Diaz. (Kulmon)
- Francis Ford Coppola přemlouval svou dceru, aby film natočila ve vysokém rozlišení, protože v něm viděl budoucnost. Sofia ale zvolila klasický formát, jelikož měla pocit, že film má díky němu „hlubší romantickou procítěnost“. (HellFire)
Reklama