Dva papežové

V týdnu kdy si člověk dává horory a mlátičky je třeba taky na chvilku jen tak popřemýšlet o smyslu našeho bytí a nenapadá mě nikdo moc povolanější než jeho svátost papež. Netflix zase jednou zabodoval a vytasil se se vskutku hodnotným dílem, které obrovsky stojí na fenomenálních výkonech Hopkinse a Pryce. Čekal jsem malinko lepší podívanou, ale zklamaný určitě nejsem, spoustu krásných myšlenek mě Dva papežové poskytli a věřím že nejenom mě. 70% (03.08.2020)

„Váš styl a metody jsou zcela jiné než ty moje. Nesouhlasím s nimi... tedy s většinou co říkáte a děláte, ale... “ /// Nevadí mi se zamyslet a mám rád politický filmy. Tady navíc mrkneme na volbu papeže (což jde většinou mimo mě) a taky trochu do zákulisí onoho úřadu. Jinak jde hlavně o názorovej střet dvou starejch chlápků, ze kterejch cejtíte (a vidíte) ten rozdíl v myšlení a názorech. Pokrokovej a moderní Kardinál Jorge Bergoglio v diskuzi s Papežem Benediktem XVI., kterej je spíš "konzerva". Ale taky je vidět rozdíl povah - německá strohost proti jihoamerický vášni pro život. Furt jde ovšem o církev. Výsledkem je zrychlenej životopis Papeže Františka a přesto, že jsem bezvěrec, před Meirellesem smekám. Dokázal celý dvě hoďky udržet moji pozornost a navíc vyvolat pozitivní emoce! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Čekám na kouř. Z komína. 3.) Miluju, když Hopkins hraje Smetanu. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (10.01.2020)

Příjemná konverzačka, ve které uvidíte papeže koukat na Komisaře Rexe, nebo pochutnávat si na stánkové pizze. Právě jeho zobrazením coby člověka, který se taky potřebuje vyzpovídat a který může mít taky pochyby o svém poslání, si Meirelles získává diváka. Přátelství, které si tito dva ze začátku nesbližitelní knězové postupně vytvoří, se stává hlavní linkou filmu. Velmi dobré obsazení obou hlavních postav. Hopkins si německého radikála podává s typickým gustem a Jonathanu Pryceovi pro zobrazení jeho jemnějšího protipólu naprosto stačí jeho přirozenost. (08.01.2020)

Nejsem věřící a nemám ráda církev. A i přesto mě Meirellesův film fascinoval. Scénář se zabývá přesně tím, co zaujme i nevěřící - tj. vnitřní boj a nejistota zástupců dnešní církve. Že ji ztotožňuje primárně otec Jorge Bergolio (budoucí papež František) byla trefa do černého. Jeho postava je jistě přibarvena "po hollywoodsku", ale přiznám se, na mě to fungovalo a opravdu jsem s napětím sledovala jeho vývoj, příběh i obyčejné rozpravy. Jeho představitel Jonathan Pryce je jako vždy skvělý - nabízí moudrost stáří, ale i jistou živelnost a takovou tu lidskou dobrotu. Proti němu stojí legenda Anthony Hopkins coby papež Benedikt, který měl horší a nevděčnější úkol, protože Benedikt není a nemá být moc sympatickým člověkem. Ale film mě překvapil v tom, že právě toto je v jádru jeho části příběhu. Když se tito dva herci a dva papežové sejdou a jednoduše mluví o tom, co představuje církev pro současný svět, jaké jsou její prohřešky a co může udělat dobrého, je to fascinující. Skvělá práce všem zúčastněných, zkrátka film, v jehož jádru je člověk, jeho víra a jeho srdce. Jakkoli pateticky to zní. (24.04.2020)

Vynikajicne nasnimana konverzacla dvou stariku. Z hlediska vyrovnanosti byl Ratzinger scenaristicky ponekud v nevyhode na to, ze je bran za intelektuala, ale reziser se holt vice zameril ma dobraka Frantiska. Za me tempo filmu ztracelo prilis dlouhymi flashbacky, ale byla to jen drobnost v grandiozni herecke show. (05.01.2020)