Variola vera

Ze začátku to působí jako sitcom z ryze socialistické nemocnice na kraji karantény, ale od chvíle, kdy se tam kapavka stane jen obyčejným bebím, nastupuje drama postavené na tom, jak krizová situace dokonale obnažuje lidské charaktery. Nějaký hororový přesah je leda skrze hudbu, především, když vstupuje do hry píšťala, nicméně nekomfortně působících scén se tam najde hromada.. Smůla pro Jugoslávce, že v tu dobu neměli za premiéra našeho Andyho. Byli by best in černé neštovice.. (03.04.2023)

Nějak mám poslední dva dny "štěstí" na depkoidní filmy... No nic. Nákaza pravými neštovicemi hrozí epidemií, a tak vláda uzavře nemocnici, kde k nákaze došlo. Takhle to zní jako jeden z amerických blockbusterů na podobná témata, jenže tohle je natočeno z pohledu obyčejných lidí v té nemocnici, z nichž každý je nějaký, nikdo vyloženě kladný, nebo záporný, s výjimkou primáře, který jen ukáže svou pravou tvář a svou zbabělost. V nemocnici se postupně rozvíjí také ponorková nemoc, vláda chce věc co nejvíce utajit, protože by to přece uškodilo komunistickému režimu i turistickému ruchu. Přesto dojde v průběhu děje i na modlitbu. Celý tento příběh je ještě rámován tajuplnou píšťalou, která dodává celé věci až mystický nádech a má své slovo i v závěrečné části. A oproti tomu je tu chlápek s kapavkou, která se nakonec ukáže jako vlastně docela pohoda nemoc. Snímek je však navzdory oné mystice i drobným odlehčením natočen vysoce realisticky a červenou knihovnu á la Hollywood fakt nečekejte. (30.12.2023)

Film Variola vera je zejména velmi intenzivním a lehce uměleckým dramatem než hororem, pokud tedy čekáte nějaké strašlivé jugoslávské gore. Nicméně mrazit vás bude stejně, Marković, absolvent pražské FAMU pod Klosem, má vše pevně v rukou a velmi zodpovědně používá temnou, vtíravou hudbu, jenž posouvá i příběh (např. značkuje lidi nemocí). Navíc toho film nabízí více i na vedlejších kolejích - od odkazu k Ostře sledovaným vlakům až k morálním a psychologickým polemikám a to vše v naprosto nenuceném hávu. Must see. 4,5*. (24.01.2013)

Tak toto bolo veľmi príjemné prekvapenie vo forme karanténneho survivalu, nadčasový snímok, ktorý strčí do vrecka aj mnohé z tých novších s rádovo neporovnateľne väčšími rozpočtami. Od chvíle, keď príde nakazený chlapík do nemocnice a prepukne epidémia, sa za zavretými a stráženými dverami začnú diať veci.... Smrť berie všade, nešetrí nikoho, či už sú to pacienti, nemocničný personál alebo deti. Veľmi sa mi páčilo aj dramatické poňatie filmu, kde sa s jednotlivými charaktermi postáv režisér veľmi dobre pohral, išiel až na kosť problému. Často nie je skutočnosť taká, aká sa nám spočiatku javí, podhubie môže byť úplne opačné. Tak to bolo aj tu. Ľudia, spočiatku sympatické postavy sa nakoniec ukážu ako najväčší kriváci a opačne, pôvodne nesympatické postavy sa ukážu ako hrdinovia a v podstate vo svojom vnútri prejavia najviac ľudskosti. Naozaj zaujímavý film, odporúčam do pozornosti, na svoje si príde aj nehororový divák. 85/100 (21.04.2015)

- Ale proč, proč jste nosil uniformu? Vždyť vy jste již imunní. - Ta uniforma měla jen psychologický efekt, ne na vás, ale tam na ty ostatní. Goran Markovič se ve svém snímku z roku 1981 vrací k téměř 10 let starým (avšak stále - i dnes - znepokojivým) událostem, kdy v Srbsku a Kosovu nečekaně vypukla epidemie černých neštovic. Dle očekávání se událostí jen inspiruje a vystavuje na ní vlastní dramatickou konstrukci. Přesto je však minimálně v úvodu snímku překvapivě přesný, a drží se jak místa nákazy (zjednodušeně blízký východ), tak i problematice diagnózy (alergie na penicilin podaný v předchozí nemocnici) zapříčiněné faktem, že poslední neštovicemi infikovaný pacient se ve stejných místech nacházel před čtyřiceti lety. Svého času byl postup režimu označen za velký úspěch a dosáhl zasloužených gratulací. Markovič se k situaci tak jasně nestaví, ba umožňuje i interpretaci, která sice nebagatelizuje přínos celé akce, ale upozorňuje na jisté sociální problémy. Ať je zobrazení policistů, kteří jen pomocí obušků zahánějí držené zpět do nemocnice, nulová komunikace s lidmi uvnitř karantény, případně i nasazení experta, který nosí uniformu jen, aby pomocí strachu zvýšil svůj respekt. Ačkoli je Variola vera žánrově ukotvená spíše v rámci thrilleru, využívá i hororových postupů (hudební doprovod, vyskytující se vždy v částech s nemocí, a práce s ním) a některé scény (vynoření infikovaného ze sklepa) jsou hororové zcela. (03.01.2014)