Sbal prachy a vypadni

Existuje cirka deset způsobů, kterak převést účinně na plátno dialog dvou lidí. Osvědčenou a dnes malinko opotřebovanou formuli (i) záběr / protizáběr lze šikovně obohatit (ii) o prostřihy na postavy z profilu (Kawasakiho růže), popř. se nabízí (iii) oživit fádní konverzační scénu rotací kamery v rozmezí šedesáti stupňů mezi tvářemi obou hovořících (Vicky Cristina Barcelona), přičemž ona rafinovanost spočívá v tom, že se tím vyhneme střihu. Kromě toho můžeme (iv) kamerou kroužiti kolem do hovoru zabraných hrdinů (TDK), což patrně shledáme za progresivnější postup než (v) rozestavět postavy u stolu a zabírat jen z jedné strany. Zmiňovaný pátý postup vyobcovává diváka mimo dění a navrací kinematografii k malířství, k jedné dominantní perspektivě, zatímco čtvrtý postup je symetričtější, vzdušnější, filmu vlastnější a více pozornější k divákovi, protože jej umísťuje všude po scéně. Co tu máme dále? Andreje Tarkovského, který kladl (vi) postavy při rozhovorech do jednoho záběru, obličeji nasměrovanými od sebe, jak to známe z Andreje Rubleva a Stalkera, zalaškoval si s tím i Spielberg při objetí Cruise a S. Morton v Minority Report. Připomeňme, že tím Tarkovskij nemínil trapně podtrhávat komunikační bariéry; šlo mu o osobité výrazové prostředky, které mu byly nástrojem poznání reality a osvojením světa, protože pouze tehdy, má-li režisér svůj vlastní pohled na věci, stává se z něj filosof a umělec a z filmu umělecké dílo. Za další možno při dialogu (vii) natěsnat celičký herecký ansámbl k sobě do jednoho záběru, (viii) užít splitscreenu (a vtipně zrušit polyekranovou iluzi tím, že se vzdálené postavy při meziměstském telefonním hovoru vzdor dělící čáře začnou mlátit po hlavě jako v Haunted World of El Superbeasto), anebo (ix) provést syntézu výše uvedeného ve filmech řízených pravidly intermediality, která je založena na vzájemných kolizích, průnicích a transformacích mediálních forem (nikoliv na jejich bezproblémovém soužití, jako je tomu v případě multimediality). Ritchie rozšířil už tak bohatou abecedu dialogu pastišem sovětské filmové avantgardy o další zbrusu novou fintu: (x) při dialogu se drží formule záběr / protizáběr, ale jednu postavu bere často v detailu zblízka a druhou zdálky, parafrázujíc tím heroizující podhled a k němu opoziční nadhled, poněvadž postava blíže se zdá být autoritativnější, naproti tomu postava v dálce subtilnější a co nevidět bez života. (11.09.2010)

Guy Ritchiemu se někdy nepřesně říká britský Tarantino. Každopádně jeho ujetá černohumorná kriminální komedie o svérázných figurkách britského podsvětí plná slangu, neuvěřitelných vulgarismů a hlášek, stejně jako i postav, motivů a nedorozumění, zaznamenala mimořádný ohlas a Ritchie tentýž styl ještě několikrát s úspěchem napodobil. Snímek je výrazně ovlivněný videoklipovou a reklamní tvorbou a režisér v zájmu autenticity dokonce použil naturščiky - drobné kriminálníky, které obsadil do rolí příslušníků britské galerky. Bylo to zábavné, s rychlým tempem a velkou filmařskou energií. Zrodil se pojem ritchiovka... Celkový dojem: 90 %. (15.02.2013)

Nádherně zamotaný a hezky vymyšlený. Ze začátku sice keců plno, trochu nuda (bylo moc pasáží bez hudby), ale o to zajímavější konec. Pro mě je minus asi ve 2 místech, kdy se podle mě někdo zachová hloupě. Ale přistupoval jsem k tomu jako k obyčejnému filmu, bez očekáváním takže postupně narůstal můj dobrý dojem. # příběh 8 | hudba 6 | humor 5 | akce 3 | napětí 4 | pustil bych si znovu 7 (12.08.2011)

|| Scenár: Guy Ritchie, Peter Cattaneo, John Rogers | Hudba: David A. Hunghes, John Murphy | Produkcia: Matthew Vaughtn, Roger Birnbaum, Joe Roth | Distribúcia: PolyGram Filmed Entertainment (UK), Gramercy Pictures (US), Gaumont Film Company (France), Touchstone Pictures (worldwide) | Štúdio: The Steve Tisch Company, SKA Films, Caravan Pictures, Summit Entertainment, HandMade Films | Rozpočet: 1,350,000 $ | Tržby: 25,297,569 $ || Jednoznačne najnápaditejší, najkomornejší kúsok z rodu novodobých, prepracovaných gangsteriek. Nesmrtelné antré Guya Ritchieho do zlatej elity Pánov filmárov. (10.09.2011)

Jmenuje se Guy Ritchie. A tak moc chtěl k filmu, že se rozhodl nedokončit školu a vrhnout se rovnou k natáčení. Jeho počátky u reklam jsou v podstatě počátkem jeho klipovitého stylu, kterým je většina jeho filmů tak proslulá. Jeho režijním debutem bylo právě Sbal prachy a vypadni a dokázala, že se Ritchie nejen pro filmy narodil. On je vyloženě točit musel, protože by jinak svět přišel o naprosto úžasného filmaře! Ze Sbal prachy a vypadni se vyklubal vynikající režijní debut, který nakopl slávu tohoto skvělého filmaře. V nízkorozpočtových podmínkách natočil Ritchie do sebe skvěle zapadající gangsterku, která šlape od začátku do konce. Jeho scénáři nepodráželo nohy ani velké množství postav a ani Ritchieho černý humor. V jeho příběhu se vyskytuje mnoha postaviček britského podsvětí, které jde od sebe velmi snadno rozlišit a snadno vyniknou. Film byl sice velmi levný, přesto byl filmařsky neskutečně kreativní a naznačil, že Ritchie má před sebou velkou budoucnost. A taky, že se jí dočkal. Ritchie sice ani nedochodil základní školu, přesto měl filmařství jednoduše v krvi. Vytvořil neskutečně zábavný a filmařsky kreativní snímek. Ritchieho tvůrčí energie je prostě neskutečná, jeho filmy se i díky ní poznají velmi snadno. Do hlavních rolí sice Ritchie oznámil víceméně neznámé tváře, přesto ovšem casting nemohl dopadnout líp. Ať už se bavíme o hereckém debutu Jasona Stathama, kterého Ritchie našel doslova na ulici a nakopl jeho hereckou kariéru, Vinnie Jonesovi, který se z fotbalisty díky tomuto filmu stal též hercem či Jasonu Flemyngovi, Nicku Moranovi, Dexteru Fletcherovi či Stingovi. Casting si jednoduše Ritchie nemohl pohlídat líp a dvakrát nevadilo, že (kromě Stinga) chybí nějaká známější tvář. Jde o skvělou gangsterku s vynikajícím scénářem, která je právem umísťovaná na seznam nejlepších gangsterek všech dob. S tuctem bizardních postav Ritchie pracuje tak zábavným způsobem, že se ten film snadno omrzí. I přes limit v podobě nízkého rozpočtu je též skutečně filmařsky neskutečně kreativní a práce s kamerou je fenomenální. Ritchieho debut prostě zůstává i po 23 letech neodolatelný a je velmi potěšující, že se až na pár přešlapů (jako film s jeho tehdejší vyvolenou Madonnou s názvem Trosečníci) Ritchie pravidelně sype další velmi povedené či přímo fenomenální snímky. Právě Sbal prachy a vypadni Ritchieho talent poprvé prokázali a i proto si zaslouží takový kultovní status........ (22.07.2021)