Láska na druhý pokus

Podobný styl jako PS I love you... Pro mě půlku romantického filmu dělá to, když to neskončí prvoplánovým happyendem. Navíc je tu krásná skotská, nebo jaká příroda... a ta osudovost jednoho posledního dne... Když se jí v té chatě ptá, co by chtěla poslední den svého života prožít...ruku na srdce, kdo z nás o tom aspoň jednou nepřemýšlel... Akorát jsem nepochopila, proč prostě nejeli jiným taxíkem..proč se tomu prostě nevyhnuli oba, když už ten osud bylo možné změnit... (29.12.2012)

Vcelku příjemný počin na oddechnutí, dobře koukatelné a většinou nenudící. Ale zase nejde o nic extrémně originálního, prostě příběh o jedné lásce, která je pro jednoho příjemnou samozřejmostí, a proto si myslí, že ji může odsunout za "podstatnější" věci. Tohle asi většina z nás zná, nicméně zde si tuto chybu daná osoba uvědomí (to už asi všichni neznají :o)) a snaží se ji napravit (a tohle asi nezná téměř nikdo :))...konec byl pak už trošku předvídatelný...ale i tak nebudu prozrazovat...a díky němu si nejsem jistá, zda Ian opravdu udělal správně, že se snažil změnit...nechtěla bych být na konci v kůži Samanthy... 6/10 (10.06.2008)

Předně by mě zajímalo, kdo zas vymyslel tu škatulku "komedie". Pokud se chcete podívat na komedii, tak rozhodně vyberte něco jiného. Jinak: první polovina se mi líbila, ale pak se to nějak po...kazilo. Několik totálně blbých scén (zpěv popové písničky na absolventském koncertu), které byly dovršeny tím, (SPOILER) že se pár vrátí do Londýna, na koncert, a ještě ke všemu se posadí do toho blbého taxíku znova. To se pak člověk nesmí divit, že se osud moc nezmění, že... (02.08.2014)

Láska na druhý pokus mě celkem zaujala svým příběhem, resp. nezvratností osudu. Hlavní hrdina se snaží změnit osud své přítelkyně, jenž mu byl promítnut ve snu. U mě to je rozhodně na 4* za neokoukanost námětu, zpracování, občas i za snahu působit na city a za závěr, který nesklouzne do laciných vod. (15.12.2014)

Nevím, jak se na to dívají třináctileté slečny a jiní oxytocinoví závisláci, ale pro mě má ten film vrcholně neuspokojivý konec. Ne že by to nebyla romantika a kdesi cosi, ale vážně by tohle chtěl někdo z vás prožít? V reálném světě by po podobném zážitku člověk nejspíš skončil u psychiatra s hlubokou depresí. Ale dnešní doba diktuje optimismus, takže i sebevětší pohroma je chápána jako cenná zkušenost přibližující jedince k ideálu naplněného života. Když už ve filmu musí být tragická linie, tak ať alespoň není adorovaná jako něco žádoucího a povznášejícího. Námět se tedy moc nepovedl, naštěstí snímek zachránili herci. Jennifer Love-Hewitt se pro romantické jednohubky narodila, ale až tady jsem si všiml že je docela talentovaná. Paul Nicholls jí zdatně sekundoval, a i díky výborně napsané postavě zanechal velice slušný dojem. (25.05.2012)