Na západní frontě klid

Ano, já vím, že musím brát v potaz rok vzniku tohoto filmu. Uřvaná němčina mi ale trhala uši, herci se chovali naprosto nepřirozeně a hlavní hrdina mi k srdci nepřirostl (to ani nemluvím o představiteli Katczy, kterého jsem si při čtení knihy oblíbila nejvíce). Budu doufat, že další plánovaná adaptace dopadne lépe. (08.06.2012)

,,AKO MÔŽE KRAJINA NAPADNÚŤ KRAJINU? MYSLÍŠ, ŽE VRCH V NEMECKU SA NAŠTVE NA POLE VO FRANCÚZSKU?" __ Sledovať ,,Na západe nič nové" takmer 90 rokov od jeho nakrútenia musí predstavovať pre súčasného diváka ojedinelý zážitok, počas ktorého treba brať na zreteľ viacero vecí vyplývajúcich z obdobia v ktorom bol nakrútený. Dnes je Remarqueov román literárnou klasikou 20. storočia, avšak v čase nakrútenia filmu uplynuli iba dva roky od jeho napísania, čiže Milestone nakrútil aktuálny knižný bestseller. Pre mňa osobne ide zrejme o najstarší zvukový film, aký som videl a preto ma zaujímalo jeho technické spracovanie. Hudba absentuje vo väčšine scén aj vzhľadom k tomu, že ešte v počiatkoch zvukovej éry ešte stále hrala priamo na scéne a pokiaľ nebola diegetická, hrali ju hudobníci mimo obraz kamery. Zvuková stránka filmu je inak - ako už uviedli iní - mimoriadna a vynikne v boji počas rôznych výbuchov, ktoré sú spracované mimoriadne dynamicky a dramaticky s veľkou snahou o autenticitu zobrazením špinavých, dotrhaných a zranených vojakov. V prejave hercov je badať iba minimum patetických gest z nemej éry, kamera je v pohybe i kompozícii, celku nechýba posolstvo z čias pred najväčšou vojnovou katastrofou v dejinách a preto možno zhodnotiť, že film využil a zúžitkoval všetko z vtedajších možností i výdobytkov kinematografie. __,,JE PRÍJEMNÉ A ADEKVÁTNE ZOMIERAŤ ZA VLASŤ." (1841. hodnotenie, 131. komentár k filmu) (28.08.2017)

To, co bylo v době vzniku asi největším tahákem - výpravné válečné scény natočené ze všemožných úhlů - je sice naprosto přelomové, ale z dnešního pohledu trochu zdlouhavé a nudné. Naopak největší síla je v prostých dialozích. V naivních větách ve stylu ,,není přece správné zabíjet lidi" je obnažena celá absurdita války. Když si pustíte Na západní frontě klid, dostanete přesně to co čekáte. Dojemný příběh, velké bojové scény, humanistické poselství. Je to film kongeniální s knihou. Vadilo mi jen to, že němečtí vojáci tu vesele rozpráví v angličtině - což filmu velmi ubírá na provokativnosti i autentičnosti. (02.08.2013)

Na rok 1930 vypadá válka ve filmu Lewise Milestona neuvěřitelně opravdově, po technické stránce je to nadčasové dílo. Kouzlo předlohy mu ale chybí. Remarqueova kniha je výjimečná způsobem vyprávění, kde vše vypráví Baumer ze svého úhlu pohledu. Zde je Paul v podstatě jen jednou z postav chronologicky vyprávěného příběhu a větší prostor dostane až ve druhé polovině filmu. (05.08.2013)

Slavný příběh mladých chlapců, kteří se pod vlivem vlasteneckého řečnění svého učitele dobrovolně přihlásí do armády a záhy na frontě prožívají totální deziluzi, jsem četl asi v 16 letech. Jako pravděpodobně pro mnoho jiných i pro mě byl šokem, prvním náhledem na válku, odlišným od hrdinství a dětských her na vojáky. Filmové zpracování takto působí přesně jako kniha. Ukazuje hrůznost války z pohledu obyčejných vojáků, kteří nic nevědí o jejích politických či jiných vyšších příčinách, nebo se o ně nezajímají. Samo slovo "hrdina" ztrácí na bitevním poli smysl (alespoň ten, jaký má pro civilisty, kteří z tepla domova vidí válku v jejím celku a počítají, kolik mil ještě německé armádě zbývá, než dorazí k Paříži) - muži prvně vystavení dělostřelecké palbě se podělávají do kalhot, procházejí hysterickými záchvaty a zoufalstvím ze smrti nebo těžkých, bolestivých zranění kamarádů. Pozvolna se stávají otrlými a učí se, jak zvýšit svou šanci na přežití. Na několika místech je film trochu patetický, ve stylu třicátých let, ale mnohem méně, než jiné filmy z této doby, které jsem viděl. Technicky je film zvládnut výborně. Bitevní scény jsou nesmírně působivé, jako byste se sami ocitli mezi zákopy první světové války. Film nezvyšuje svou působivost výrazným zesílením zvuku v bojových sekvencích, ani v něm nejsou žádné explicitně šokující záběry např. vyhřezlých vnitřností, atd. Je nesmysl říkat, že film nezastaral (copak se dnes natáčí stejným způsobem jako na konci dvacátých let?), ale toto "zastarání" můj divácký zážitek vůbec nezasáhlo. Možná je naopak kladem, protože ukazuje reflexi války pár let po jejím konci. 9/10 (07.11.2005)