Dlouhé horké léto

V roku 1958 mal Palo Novomuz uz Kocku na Rozpalene Plechove Strese s pani E. Krajcirkou. A potom este toto juzanske drama z juhu USA s Orsonom Wellesom /tiez jeho Touch of evil z roku 1958 je u mna vyssie/ a vybornou Angelou Lansburry /Gaslight a Rozbite zrcadlo1980/. No a nesmiem zabudnut na genialnu a skvelu Lee Remick /Dotek Meduzy/. Nemam rad Novomuza, takze nejsem namako z neho, ako vacsina pritomnych dementalov, mna naopak zaujala jednak uz spominana Angela Lansburry a potom este Joanne Woodward, ktora bola vyborna. Ramzeszial, zase dostali medziludske vztahy az neprimerane vela priestoru a odznie zbytocne vela prazdnych tlachaciek o ludskych emociach. Jo, jo - ako jestvuje nuda so Stewartom menom Firecreek, dalej jestvuje nuda s Marlonom Brando menom Zastaveni Na Missouri, tak jestvuje aj Nuda s Orsonom Wellesom a Angelou Lansbury - a ta nuda sa vola Long Hot Summer. 50 % (18.04.2015)

Po úporném shánění tohoto filmu jsem byl sladce odměněn. Skvěle vykreslené charaktery postav, příjemná osobitost snímku a v neposlední řadě výteční herci. Film, ze kterého vyzařuje pohoda, inteligence, hudba se záměrem zahřát na srdci a také podmanivost. Filmy z těchto let a s touto tématikou, navíc s Paulem Newmanem, to je parketa, na které tančím strašně rád. 85% (03.01.2011)

Jižanský filmy mám rád, ale tady je atmosféra sterilní. Žádný zpocený košile, málo hlasitý cikády, řeka jen na začátku a bažiny nikde. Asi mi vadilo, že hlavní hlasovou roli převzal Orson Welles, místo aby prim hrál Paul a nenávist jeho sousedů k němu. Čekal jsem zkrátka víc a s Kočkou na rozpálené plechové střeše bych opravdu nesrovnával. (13.04.2014)

Další psychologicko-společenský film s poměrně typickou "vyděděneckou" rolí Paula Newmana. Široká škála charakterů, dobré výkony. Konec mě trochu zklamal tím, že se vše v dobré obrátí, ale ještě je tu Orson Welles a jeho tatík, takže to na těch upocených čtyřech skončí. Taky bych chtěl jednat tak přímočaře jako postavy Paula Newmana. (19.01.2004)

Nevím proč Češi (znám jich spoustu) trpí na jižanskou nostalgii, jež se zobrazuje stejně jen vyhranými bitvami prohrané občanské války, jejíž skutečné příčiny nám řádně neodhalil ani Oliver Stone se svých dějinách. (Vietnam byl dobrým důvodem si ji zopakovat). Že Jih má v sobě něco - o čemž vědomě nemáme ani páru -, ale co nás ale všechny současně znepokojuje i přitahuje, nespočívá na infantilní jižanské tradici, ale dští to na nás především z her Tennessee Williamse a románů Williama Faulknera a většiny stejně úspěšných filmových adaptací. Nikde nic podobného není! Nikde se v cestě za úspěchem nechodí tak brutálně přes mrtvoly, často i vlastní. Ale úspěch byl nakonec na té druhé straně, vyhrála vojska bojující pod vlajkou neomezeného konzumu, meziročního zvyšování HDP a globálního vykořisťování světa. Pozn. 2: Faulknerova románová trilogie rodiny Snopesů "Vesnice - The Hamlet (předloha tohoto filmového zpracování), Město a Panské sídlo", je z "jižanské" literatury asi to nejlepší. Pozn. 3: Souhlasím s gudaulinovým **** posouzením závěru filmu i zdůvodněním jeho hodnocení. Happy End má vždycky katarzní účinek. Pokud se ovšem nepřežene. Samozřejmě si přeji, aby všichni herci i jejich role dosáhli nakonec svého štěstí, ale moc štěstí je přece jen podezřelé, a katarzní účinek může až eliminovat. Co by tomu řekl Houston (myslím toho, který se zapletl s Minkem Snopesem, ne toho z tý písničky), a co teprve Faulkner? Pozn. 4: Paul Newman je mi příliš svázán s rolí Cold Hand Lukea; v roli Bena Quicka bych si dovedl představit i někoho jiného, samozřejmě Marlona, který toho uměl přece jen trochu víc. (11.04.2018)