Bedhead

Veľmi osobitý kraťas už ďaleko dopredu predznamenáva nielen Robertovu schopnosť vystačiť si s málom, ako aj rodinný charakter tvorby, to znamená filmy pre rodinných príslušníkov, a s nimi, teda predovšetkým deťmi. Koho prekvapuje - či dokonca rozčuľuje - séria jeho filmov pre (hlavne jeho vlastné) deti, predovšetkým SPY KIDS 1 až sto, nech si uvedomí, že pred MARIACHIM bol BEDHEAD. (03.02.2016)

Na prvotině Roberta Rodrigueze je primárně vidět, že to je natáčené s láskou k filmu a s láskou k lidem, které zobrazuje. A tohle Rodriguezovi zůstalo po celou jeho kariéru a doufám, že mu to tak zůstane i po další roky. Robert je prostě srdcař a to je na něm to krásné. Tenhle film to ukazuje v malé dávce, ale i to stačí. (11.05.2015)

Rodriguezovic rodina je fakt neuvěřitelně sympatická a roztomilá. Ty malý děti jsou jak úspěchu předurčený. Nicméně pokud bych srovnal s ranou tvorbou Tima Burtona, tak Robert dost pokulhává. Točit film o pouhých přeleželých vlasech a supersíle je celkem slabota, pokud usnu s nagelovanou hlavou vypadám po ránu skoro stejně a tudíž me to moc nepobavilo. (28.07.2008)

Rodriguez to docela slusne rozjel uz ve svym uplne prvnim "filmu". Prvni asi tri minuty me to sice moc nechytlo a cekal jsem, co z toho bude, ale pak to zacla bejt uchylna smesice mezi komedii a hororem, se solidni kamerou a trikama a nevypadajici nijak zvlast amatersky, navic s peknou pointou a ja se skvele pobavil. (15.05.2008)

Vizuálně velice zdařilý kraťas Roberta Rodrigueze mísí (trošku lemplovsky) hororové a komediální prvky a má prapodivnou atmosféru, údajně podobnou jako Tetsuo, kterého jsem však neviděl. Bedhead byl tvořen se vší pečlivostí, o čemž svědčí již úvodní animované titulky, a režisérově filmografii ostudu nedělá. (13.02.2007)