Obsahy(1)
Josef Dvořák, Bolek Polívka a Ota Jirák v půvabné klauniádě o třech nezbedných broučcích... Nápad a jádro libreta vzniklo v roce 1975 v Dánsku, kde autoři pracovali jako námezdní mimové v kodaňském pouličním divadle. Po návratu do ponuré a otrávené Prahy se věci ujal režisér Janík Roháč, jediná optimistická a zábavná bytost v tehdejší Československé televizi. Postavil lajnu Polívka–Jirák–Dvořák, která se zmocnila této mimické grotesky s nadšením. Společným úsilím vznikl pořad, který rok po svém vzniku dostal cenu na televizním festivalu pořadů pro mládež Prix de Jeunesse v Mnichově. Tento vznik se neobešel bez problémů. Nebyly kupodivu politické, ale ryze umělecké. Boj se strhl kolem dekorací. Známý a dodnes milovaný brněnský výtvarník navrhoval dekorace malované, Roháč chtěl gigantické doslovné zvětšeniny. Výtvarnou verzi označil za „bábkové divadlo“, což byl z jeho úst ortel smrti. Dnes, kdy klíčovaní trpaslíci brázdí světové obrazovky v libovolně zvětšených prostorách a kradmo se dotýkají iluzivních předmětů, Bolek, Ota a Pepa se dřeli s opravdovým čtyřmetrovým teploměrem, pětimetrovou zápalkou a dva metry vysokým hrnkem na čaj. Boj se zdivočelou kukačkou, vyrážející ze své garáže v hodinách byl opravdový a Otův pobyt ve chladnoucím čaji v hostivařských ateliérech byl zdraví opravdu nebezpečný. Spor o dekorace měl tragikomickou dohru – rozzuřený výtvarník dal Roháče k soudu za plýtvání veřejnými prostředky. Pořad byl završením zlaté éry pofialkovské groteskní pantomimy a na dlouhou dobu jediným povyražením svého druhu. Jeho reprízy jsou přijímány s potěšením a obdivem a autoři by byli samozřejmě polichoceni, kdyby se Traja chrobáci stali naším vlastním Mrazíkem pro další a další generace českých a samozřejmě slovenských televizních diváků. (Česká televize)
(více)Recenze (84)
Moc fajn nápad a kulisy. Ale takhle to zeslonit a ještě v podání takových celebrit! Z takového námětu se mělo vytřískat daleko víc! Ukrutná veselice při sledování Chrobáků se tudíž koná jen v jeslích a v domově důchodců u našich nejletitějších spoluobčanů, odkud se ozývá bujarý, hurónský smích. A jestli neumřeli, tak se smějí dodnes. P.S. Kdo si na konci filmu připadal jak po výplachu mozku, ať dá like. ()
Rozkošné, geniální dílko režiséra Roháče, po seriálu o dvou pošetilých francouzských písařích jeho nejlepší práce. Originální groteska pojatá jako poetická klauniáda tří špičkových herců s pohybovým nadáním a schopností vyjádřit vše podstatné pouhou mimikou obličeje. Tři broučci objevují lidský svět a dostávají se do pozice batolátka, které zkoumá své okolí a ohmatává předměty kolem sebe, aniž by znalo jejich účel. Kolik zábavy se dá zažít s hodinami, gramofonem či s obyčejnou lžící ! Celkový dojem 95 %. ()
Československá unikátní komedie, v níž excelují tři skvělí mimové. Tito význační umělci představují 3 brouky, jež se nedopatřením ocitnou v lidském příbytku a objevují pro ně dosud neznámé předměty běžného užívání (za nejpovedenější považuji seznámení s umělou kukačkou v hodinách). Své mimické umění nám předvedli B. Polívka, J. Dvořák a O. Jirák, přičemž se domnívám, že posledně jmenovaný za prvními dvěma lehce zaostával. Naopak skvělý J. Dvořák mě opět přesvědčil o jeho neobyčejném komediálním talentu a orginálním herectví, o umění rodáka z Vizovic netřeba hovořit. Přiznám se však, že většina filmu mě nechávala poměrně chladným, a proto se přikláním k průměrnému hodnocení. ()
Prima nápad, palec nahoru Roháčovi za důslednost při prosazování realistické koncepce (viz zajímavosti) i všem třem mimům za gymnasticko-klaunské výkony – v některých vzdálenějších záběrech jejich hemžení vážně připomíná hmyzí pohyby. Jako série živých výstupů v rámci cirkusového představení by to nemělo chybu, jako filmu tomu chybí ucelenější děj a přebývá příliš mnoho „dětsky bezprostřední“ uhihňané vaty. ()
Na začiatku roka som usúdil, že je čas pustiť vnukovi tento klenot televíznej tvorby. Zabralo to. Bodaj by nie, veď Turba, Kratochvíl a Roháč obdarili Polívku, Dvořáka a Jiráka vďačnými úlohami, do kroku im zahral Petr Skoumal a guliverovské rekvizity postavil pán Kafka. Všetko to krásne zapadá do seba a jedinou chybou krásy bolo, že Slovenská televízia neuviedla meno idiota, ktorý z neviem akých pohnútok vystrihol z filmu celú pasáž s kukučkou. Asi v záujme rovnako debilnej reklamy. ()
Galerie (2)
Photo © Slovenská televízia
Zajímavosti (4)
- Známy brnenský výtvarník navrhoval dekorácie maľované, ale režisér Ján Roháč chcel gigantické doslovné zväčšeniny. Výtvarnú verziu označil za "bábkové divadlo", čo bol z jeho úst ortieľ smrti. Spor o dekorácie mal tragikomickú dohru - rozzúrený výtvarník dal Roháča k súdu za plytvanie verejnými prostriedkami. (Zdroj: ceskatelevize.cz) (Raccoon.city)
- Nápad a jadro libreta vzniklo v roku 1975 v Dánsku, kde autori pracovali ako námezdní mímovia v kodaňskom pouličnom divadle. (Zdroj: ceskatelevize.cz) (Raccoon.city)
- Bolek Polívka, Josef Dvořák a Ota Jirák sa dreli s naozajstným štvormetrovým teplomerom, päťmetrovou zápalkou a dva metre vysokým hrnčekom na čaj. Boj s kukučkou bol naozajstný a Otov pobyt v chladnúcom čaji v hostivarských ateliéroch bol zdraviu nebezpečný. (Zdroj: ceskatelevize.cz) (Raccoon.city)
Reklama