Obsahy(1)
Josef Dvořák, Bolek Polívka a Ota Jirák v půvabné klauniádě o třech nezbedných broučcích... Nápad a jádro libreta vzniklo v roce 1975 v Dánsku, kde autoři pracovali jako námezdní mimové v kodaňském pouličním divadle. Po návratu do ponuré a otrávené Prahy se věci ujal režisér Janík Roháč, jediná optimistická a zábavná bytost v tehdejší Československé televizi. Postavil lajnu Polívka–Jirák–Dvořák, která se zmocnila této mimické grotesky s nadšením. Společným úsilím vznikl pořad, který rok po svém vzniku dostal cenu na televizním festivalu pořadů pro mládež Prix de Jeunesse v Mnichově. Tento vznik se neobešel bez problémů. Nebyly kupodivu politické, ale ryze umělecké. Boj se strhl kolem dekorací. Známý a dodnes milovaný brněnský výtvarník navrhoval dekorace malované, Roháč chtěl gigantické doslovné zvětšeniny. Výtvarnou verzi označil za „bábkové divadlo“, což byl z jeho úst ortel smrti. Dnes, kdy klíčovaní trpaslíci brázdí světové obrazovky v libovolně zvětšených prostorách a kradmo se dotýkají iluzivních předmětů, Bolek, Ota a Pepa se dřeli s opravdovým čtyřmetrovým teploměrem, pětimetrovou zápalkou a dva metry vysokým hrnkem na čaj. Boj se zdivočelou kukačkou, vyrážející ze své garáže v hodinách byl opravdový a Otův pobyt ve chladnoucím čaji v hostivařských ateliérech byl zdraví opravdu nebezpečný. Spor o dekorace měl tragikomickou dohru – rozzuřený výtvarník dal Roháče k soudu za plýtvání veřejnými prostředky. Pořad byl završením zlaté éry pofialkovské groteskní pantomimy a na dlouhou dobu jediným povyražením svého druhu. Jeho reprízy jsou přijímány s potěšením a obdivem a autoři by byli samozřejmě polichoceni, kdyby se Traja chrobáci stali naším vlastním Mrazíkem pro další a další generace českých a samozřejmě slovenských televizních diváků. (Česká televize)
(více)Recenze (84)
nikdy mě to nebavilo, asi proto, že to není nic moc ()
Niet o čom. Klasika. 10/10 ()
Malá televizní taškařice. Velkolepá klauniáda. Trio Broukiny ;-) ... Paráda. Neokecatelné... :-))))) ()
Rozkošné, geniální dílko režiséra Roháče, po seriálu o dvou pošetilých francouzských písařích jeho nejlepší práce. Originální groteska pojatá jako poetická klauniáda tří špičkových herců s pohybovým nadáním a schopností vyjádřit vše podstatné pouhou mimikou obličeje. Tři broučci objevují lidský svět a dostávají se do pozice batolátka, které zkoumá své okolí a ohmatává předměty kolem sebe, aniž by znalo jejich účel. Kolik zábavy se dá zažít s hodinami, gramofonem či s obyčejnou lžící ! Celkový dojem 95 %. ()
Tak na túto haluzinu by som takmer zabudol. Takže som rád, že mi to stv-éčka pripomenula. Veľmi pekná groteska, kupodivu zo slovenskej produkcie, no zahrať ju museli českí herci. A k dokonalosti chýbalo len málo. Času bolo akurát, mohlo sa tam však vystriedať viacero situácií. Taká jednohubka ku raňajkám. 75%. ()
Výborný nápad, krásně udělaná zábava pro dětského diváka. Tady jde vidět, že i bez montrózních efektů, 3D provedení, nákladné výpravy se dá vytvořit báječné dílko. Ovšem chápu, že diváci mladších ročníků odkojení a zhýčkaní výše zmíněným si k této povedené taškařici místo ve svém srdci nenajdou ... Všimla jsem si, že Pepa Dvořák má jako tykadla dvě štětky na vymývání sklenic ;-)) ()
Nelíbil se mi brouk hraný Josefem Dvořákem (pořád jsem si říkal, jaké by to bylo, kdyby místo něho obsadili třeba Borise Hybnera), nelíbila se mi hudba, a celé to bylo příliš dlouhé a chvílemi až příliš dět(in)ské. Po technické stránce ale naprosto bez výhrad (dekorace jsou úžasné) stejně jako v případě skvělé kreace Bolka Polívky. ()
Tento pantomimický televízny film pre deti sa mi nikdy nepáčil. Nepáčilo sa mi to keď som sám bol detský divák a vôbec sa mi to nepáči ani teraz. Podľa tunajších hodnotení usudzujem, že niekomu to možno príde originálne alebo dokonca i zábavné. No mne sa tie groteskne pitoreskné herecké variácie Bolka Polívky, Josefa Dvořáka a Ota Jiráka, oblečených v naivných hmyzáckych kostímoch, zdali nehorazne trapné. Táto ich bizarná klauniáda ma vôbec neoslovila. "Traja chrobáci" - traja trapní chudáci. * ()
Jako dítě jsem to nikdy neviděl, viděl jsem to něco před půlnocí, tak mě to spíš vytočilo jako teletubbies, jen mnohem, mnohem méně. Oceňuji kulisy. ()
S minimálními prostředky, jen s kumštem - a tolik pohody a srandy. ()
S tým titulkom pre deti a mládež by som bol pri tejto pocte nemým groteskám opatrný. Skôr ide o materiál pre psychiatrické alebo alkoholické liečebne :) ()
Na začiatku roka som usúdil, že je čas pustiť vnukovi tento klenot televíznej tvorby. Zabralo to. Bodaj by nie, veď Turba, Kratochvíl a Roháč obdarili Polívku, Dvořáka a Jiráka vďačnými úlohami, do kroku im zahral Petr Skoumal a guliverovské rekvizity postavil pán Kafka. Všetko to krásne zapadá do seba a jedinou chybou krásy bolo, že Slovenská televízia neuviedla meno idiota, ktorý z neviem akých pohnútok vystrihol z filmu celú pasáž s kukučkou. Asi v záujme rovnako debilnej reklamy. ()
tak toto je nostalgia ako sa patri :). niekolkokrat videne na stvcke este ako malo decko. nezabudnutelne zazitky. ()
Využít všeho co mají chrobáci kolem sebe za předměty. Bavili se oni, já ne. A oni, herci za to dostali ještě prašule. Já o ně přišel neb jsem přitom jedl a zpotřebovával elektrický proud a opotřebovával televizi. ()
Fantázia ... ani som nedýchala, keď som bola malá. ()
Ako decko som to mal veľmi rád a nestratilo to nič so svojho čara ani keď som to teraz, po rokoch vzhliadol opäť... ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 31.12.1977 --- pôvodný televízny film (8.2.2009) ()
Letošní Ant-Man mi po čase opět připomněl, že jsem si už několikrát chtěl znovu pustit československé Tři chrobáky. A tak se konečně stalo. Je zajímavé vidět film, který jste naposled viděli jako dítě... Mimochodem já jsem od mala sice instinktivně nesnášel klauny a mimy a podobná děsivá individua, ale jak pamatuju, na tuhle grotesku jsem se vždycky rád podíval, s takovou směsicí zvědavosti, fascinace, ale i ostražitosti a nedůvěry. A dneska jsem překvapený, jak dobře udělaný a nadčasový film to vlastně je. ()
Neviem prečo, ale keď som to ako malá pozerala, strašne som sa bála a triasla som sa pri telke ako osika. Asi sa za to podpísala tá pochmúrna atmosféra, bezdialógový scenár k tomu ešte tá melanchólická hudba. ()
Kultová klasika, ktorá sa môže pochváliť skvelou výtvarnou stránkou a bláznivými hereckými výkonmi. ()