Requiem pour un vampire

Co mám napsat k dalšímu filmu s upírskou tématikou od Rillina? Snad jen že Rillin je blázen, ani v době vydání nemohl tenhle film nějak vystrašit. A navíc ten pokus o uměleckou vizi či co to bylo byl hodně nepovedenej. Vydržel jsem hodně Rillinových filmů s upírama a ba co víc některé se mi i celkem líbily ale tohle je prostě sračka. A za sebe říkám že teď nebudu chtít vidět dlouho žádnou upířinu vidět. (16.12.2013)

Francouzský snímek „Requiem pour un vampire“ nijak zásadně v tvorbě Jeana Rollina nevyniká. Je to přesně to, co od něj očekáváte, jen to není tak barevně vymazlené jako jiné jeho filmy. I tak jsou zde ale parádní záběry, až už na lidská těla anebo na krajinné prvky. S kamerou si Jean Rollin prostě uměl vyhrát a dokazuje to každým svým filmem především z konce 60. let a z let sedmdesátých. (26.11.2018)

Chemický proces. Leptanie a úplný rozklad hororu. Rollin film akoby ani nerežíroval a o dramaturgiu zavadil iba veľmi letmo. Jeho nahodilé "kurátorovanie" jednotlivých scén a obrazov nachádza vyvážený protipól v cite pre skvelú kompozíciu, kombinácie prirodzeného a umelého svietenia a celkovo prepájanie modernity s gotizujúcimi prvkami na podklade kontrastov medzi temnými kulisami a idylickými slnkom zaliatymi scenériami s belasou oblohou. Všetky premenné spolu vytvárajú film-narkotikum, roztekajúce sa v mŕtvolne pomalom tempe, dlhých záberoch a narúšaní pravidiel strihu a obrazovej kontinuity. Snové, psychedelické, miestami naozaj až dychberúco maginatívne narábanie so žánrovmi prvkami, ktorej sledovanie je slušná fetovačka. Viac než Jesusa Franca pripomína Requiem zlúčeninu Russa Meyersa a Joséa Marinsa. (30.10.2022)

Uf, tady asi půjdu tradičně proti proudu. Je pravda, že se film nějak nemůže rozhodnout, zda chce být upírským horrorem nebo erotickým laškováním s lehce lesbickým a sadistickým oparem a ta erotická stránka filmu té horrorové atmosféře občas vyloženě škodí, ale mě se to prostě líbilo. Začátek, než došlo k orgiím, byl vyloženě parádní a zvláštní, až jsem si říkal, že v Čechách by něco takového ve své době natočila Věra Chytilová. Po vizuální stránce film nemá prakticky chybu (opominu-li směšné zuby upírů). Jak masky, kostýmy, tak hřbitov i hrad jsou prostě parádní a společně se zajímavou kamerou a naprosto skvělou hudbou vytváří povedenou atmosféru. Dost oceňuji, že se ve filmu mluví docela málo. Obě hlavní hrdinky jsou fajn, upírka je naprosto super a upír je poměrně zajímavý, stejně jako samotné naložení s upírskou mytologií a zápletkou. To mi přišlo hodně zajímavé. Tempo filmu je sice poměrně utahané, ale skoro vždy se tam dá najít něco, co zaujme. Třeba živí netopíři, kteří parádně vyvažují ty umělé. Mé druhé setkání s Rollinovou tvorbou a je to čím dál lepší. (27.06.2016)

Mé druhé setkání s Rollinem mě dovedlo k závěru že s jeho tvorbou to bude o něco složitější. Po celou dobu jsem se nezbavil pocitu, jakobych sledoval nějaký divadelní záznam a ke konci filmu mi došlo, že místy až ochotnické herectví zůstačestněných osob, má jistě svůj dobrý důvod. Nevím jistě jestli se Rollin snažil o jakési perverzní umělecké představení, každopádně z toho mám rozporuplné pocity, hádám že to byl asi účel. (04.01.2016)