Candyman

(1001) Chm, říkám si, jestli Tony Todd náhodou není nejvíc cool duch v historii lidstva. Každopádně, celou dobu jsem si byla poměrně jistá, že to budou velmi silné čtyři hvězdičky, protože to, v čem je film dobrý, je fakt děsně dobré, skoro až slovy nepopsatelné, ale zároveň je tam trocha zmatečnosti a nesmyslů a tak. Ale potom jsem se rozbrečela, když obyvatelé Cabrini-Green přišli na hřbitov, a vůbec se celkově zamyslela nad tím, jak výjimečný svou vrstevnatostí, možnými interpretacemi, ale hlavně temností a bezvýchodností příběhu mi film připadal. Hrdinka přijde opravdu úplně o všechno, a jak viscerálně... Candyman sice v závěru zakřičí "Ne-e!", ale já si ho přidám do sbírky filmů, kde záporák vyhraje. P.S.: Philip Glass! (21.11.2022)

"Look into the mirror where the secret lies, just turn the lights down low and say it five times, from the spirit world comes a spiteful slave, seeking retrobution from beyond the grave....I leave no evidence and I leave no signs, because of hooked hand, many yeah have died, I'm out to get you, any way I can, this is not a game, it's real life the Candyman..." (04.03.2007)

Spoiler. „Ver vo mňa. Staň sa mojou obeťou a budeš nesmrteľná.“ Svojho času o Candymanovi v českej Cineme písali ako o nedocenenom horore. A (zase raz) mali pravdu. Tento horor (nakrútený podľa poviedky klasika hororového žánru Clivea Barkera) patrí k najzásadnejším hororom desaťročia. Vrátil žánru dôstojnosť, strach a rešpekt, hodil do koša zábavných zabijakov á la Freddy Krueger a Jason Voorhees a stavil na bezradnosť, neistotu a smrť. Smrť, ktorá si vás bez problémov našla nielen na samote alebo v lesnej chate, ako bolo dovtedy zvykom, ale uprostred ľudí, v meste, v činžiaku, na sídlisku. kde je síce plno ľudí, ale aj tak vám nikto nepomôže a radšej sa bude tváriť, že vás nevidí, len aby sa nenamočil do problémov, ktorých má beztak dosť svojich vlastných. Vďaka Candymanovi sme sa opäť začali príjemne nepríjemne báť. Príbeh otroka, ktorý sa zamiloval do nesprávnej ženy, vracia desivé mýty naspäť do sídliskového folklóru ako urban legends, ktoré sa dedia z generácie na generáciu a aj najmladší pred nimi stále majú zdravý rešpekt, lebo veď čo keby náhodou... Parádna ošarpaná atmosféra (a samozrejme logicky tým pádom aj výprava) chudobného sídliska, kde Boh nikdy nebol, skvelá Virginie Madsen a fantastický Tony Todd. Ten mal len dva roky dozadu v hre parádnu kladnú rolu Bena vo farebnom remaku Noc živých mŕtvol a ako Candyman patrí k najstrašidelnejším hororovým kreatúram 90. rokov (a mne sa páčili aj obe pokračovanie, už to síce neboli beštiálne dobré filmy, ale pohodové horory áno). Poviedka v češtine vyšla dva razy (v slovenčine hádajte koľkokrát... máte pravdu) a film sa od nej pomerne radikálnym spôsobom odlišuje. Samotný Candyman v poviedke vystupuje minimálne, objaví sa až na samom konci a pre jeho zjavenie vôbec nie je nutné, aby ste 5x po sebe do zrkadla povedali jeho meno. Film je doslovnejší (v poviedke nepadne ani slovo o tom, že to kedysi bol zamilovaný otrok-maliar, ktorému zlí belosi amputovali ruku, potreli ho medom a zvyšok dokončili rozbesnené včely). Poviedka je krátka a napriek tomu sa z nej stvorila "nekonečná" filmová séria. Toto má podobné napr. s Kingovými Kukuričnými deťmi. Candyman. Candyman. Candyman. Candyman. Candy... (18.12.2004)

Převod Barkerovy místy trochu rozvleklé povídkové urban legendy „Zapovězené“ do filmové podoby se hodně povedl. Bezútěšnost a odcizenost sídliště je takřka hmatatelná (zvlášť když na podobném vyrůstáte) a legenda o Candymanovi je až romanticky nádherná. Opravdu příběh k půlnočnímu ohýnku. Pravda, Candymanova „krvavá práce“ není moc ukázaná, ale na tomhle ten příběh opravdu nestojí. Pravděpodobně životní role Tonyho Todda, myslím, že mnoho z nás si jeho ksicht spojuje práve s Candymanem, parádní herecký výkon Virginie Madsen (a to už nemluvím o jejím vzhledu). Zřejmě to není horor podle dnešního většinového gusta (neběhaj tu zombíci, nestříkaj litry krve, nemasakrujou tu zmutovaní úchyláci ani tu nelítaj vnitřnosti), ale pro mě to je hodně dobře vymyšlený a natočený příběh. Jen tak mimochodem, viděl jsem to s německým dabingem a Candymanovy německé proslovy jsou fakt děsivě perfektní a hodně povedené. (17.08.2009)

Keď pred zrkadlom päťkrát vyslovíte meno, tak sa objaví. A bude sa chcieť pomstiť. Výborný a hlavne zaujímavý horor s podivnou atmosférou, ktorej veľmi pomáha aj hudba Phillipa Glassa. Zasadenie deja medzi paneláky je originálne, rovnako ako práca s „urban legends“. Na rozdiel od spriaznených filmov, ktoré majú za úlohu iba vystrašiť sa adaptácia poviedky Clive Barkera snaží dostať viac do hĺbky. Temný, nepríjemny a bohužiaľ dosť zabudnutý zástupca svojho žánru. (16.03.2016)