Nehynoucí láska

Musím říct, že Gary Oldman je docela třída. Občas má film trochu slabější momenty, ale třeba taková scéna, kdy Beethoven leží na piánu a ze srdce hraje Měsíční sonátu, aniž by ji slyšel, na vás zapůsobí. Při scéně, kdy Napoleonovo vojsko ničilo Anny Mariin dům za strhující Osudové symfonie a pod palbou umírá jedno z jejich dětí, mi hrůzou naskočila husí kůže. Kéž by se točilo více filmů o skladatelích klasické hudby, Amadeus a Ludwig van :) nestačí! (17.09.2006)

Ikdyž je to plne patosu,umělosti a hraní si na umělce(Rose asi hodně miluje Amadeea),nelze mě pomoci je to moje káva.Ten film mě nadchl a jediné co mě kazí chuť je představitelka oné osudové ženy a místy přehnané záběry na její trpící tvář(hlavně ve scéně kdy je u umírajícího Ludvíka Van).To co mě však dostalo na mnoha místech je spojení obrazů a mistrovi hudby(a je mi šumák,že vykrádá Formana a Kubricka-odčeho by tu taky byla jejich genialita-kdyby jí nekopírovali průměrní).Zkrátka Nehynoucí láska je zapomenutý film s Oldmanem v rol,která mu sedné víc,než terorista,feťák či vrah jenž si hraje na víc než je a pokud to budete akceptovat,film vám ton vrátí a pokud,tak si pusťte Amádea. A na závěr si pamatuju,a to jsem byl malý kluk,jak byli všichni hrdí,že se tu u Nás v Čechách točí velký americký film a dnes mě nevytrhne,když potkám na výletě do Prahy Conneryho,ale to je už taky prakticky dávno. (01.03.2007)

Bohužel o největším hudebním géniovi všech dob nebyl dosud natočen jediný životopisný film- což je velmi zahanbující! Proto my- milovníci LvB musíme vzít za vděk alespoň těmto filmům, které se zabývají pouze tím pověstným "Možná to bylo třeba takhle", ale z reality zbylo snad jen jeho jméno, hudba a onen dopis...Přesto všechno tento film hodnotím vysoko, možná kvůli té závěrečné scéně (najití adresátky a předání dopisu), která mě vždy celkem dojme.... (03.01.2009)

„Dobré jitro! Již v posteli se myšlenky tlačí k Tobě, má milenko nesmrtelná, tu a tam radostné pak zas truchlivé, vyčkávajíce od osudu, zda nás vyslyší. Žít mohu buď jen cele s Tebou, nebo vůbec ne…“ ;) Úryvek dopisu Ludwiga van Beethovena Nesmrtelné milence, 6 července 1812 ráno (z Teplic) (19.09.2007)

Bernard Rose popustil uzdu svojej fantázie na maximum a za túto odvahu si zaslúži obrovský obdiv. Za zdatnej pomoci Oldmana, Soltiho, Ludwiga vana samozrejme (a ďaľších) vytvoril nádhernú mozaiku absúrdnych konšpirácií okolo večnej a záhadami ovenčenej Immortal Beloved, ktorá nielen že nepostráda logiku, naopak, núti diváka hltať každú scénu, indíciu, slovo, tón. A divák len zobe režisérovi z ruky. A ak niekto aj nie, tak je buď príliš informovaný a nie je ochotný hrať túto hru, alebo mu to celé proste smrdí. Ja som sa bavil niekoľkokrát skvele. (11.05.2013)