Amadeus

Geniální filmová adaptace divadelní hry Petera Shaffera, v níž tento dramatik zdůraznil především onu prazvláštní a až schizofrenní ambivalentnost vnitřního světa a motivací člověka, který na jedné straně jest schopen rozeznat skutečného génia, na druhé straně se ho ale až k smrti bojí a nenávidí ho, jenžto ten svým životem a dílem právě a jen jemu samému ukazuje jeho nedokonalost a rozhodující nedostatek talentu. Takový je i Salieri Formanův. Dramatická a filmová postava, která stojí jako skutečné antonymum vůči géniovi, vůči božskému dítěti Amadeovi... Salieri a Mozart - střet jedinečnosti a průměrnosti. To je hlavní poselství i dějová osa filmu, o Mozartovu biografii se vlastně ani nejedná (navíc je historicky trochu sporná). Tahle umělecká koncepce sice historicky a fakticky poškodí reputaci skutečného Antonia Salieriho, z kterého Shafferova divadelní hra i Formanův film udělaly téměř démona, graduje však symbolickou rovinu filmu a umožní Formanovi natočit skutečně nadčasové dílo o obecně platných civilizačních mechanismech nekompatibility geniality s unifikovanou průměrností. A tady se umělecká vize a realita protínají. Mozart byl skutečně génius, jeden z těch nemnoha, který předběhl svou dobu. Nestalo se náhodou tohle i Miloši Formanovi? Pomyslně smekám... (16.11.2006)

NFR 2019, Oscar 8 : Nejlepší film, Režie, Herec HR - F. Murray Abraham, Výprava - Karel Černý, Patricia von Brandenstein, Kostýmy - Theodor Pištěk, Masky, Zvuk, Scénář - A + 3 nominace: Herec HR - Tom Hulce, Střih, Kamera - Miroslav Ondříček ...... První Formanova reakce, když ho přátelé pozvalii v Londýně na divadelní představení, prý byla :" Proboha, životopis umělce! To snad radši zůstanu doma. " No, naštěstí nezůstal a já jsem získal k opeře mnohem pozitivnější vztah. (14.04.2003)

Scénář: Peter Shaffer .. Mám rád poutavé životopisné snímky, točené zajímavou formou (retrospektivním vyprávěním - několik filmů dnes považovaných za výtečné jsou právě takhle vystavěny) a nevadí mi ani scénáristická fikce, hlavně když jsou takhle umně podané. Většinou český štáb se světu skutečně předvedl! Zejména Miloš Forman, který opět bravurně předkládá drama o střetu - tentokrát výtečně zpracovaný konflikt geniálního talentu Mozarta (trošku ztřeštěné, přesto zázračné dítě klasické hudby) s průměrným, intrikujícím a později téměř šíleným dvorním skladatelem Salierim (dnes ovšem skladatelsky také ceněným). Režie je famózní, souhra obrazu a hudby úžasná a vedle toho stejně vysoce ční také spousta vrcholných hereckých výkonů. Ztvárnění dobové atmosféry spolu s kostýmy je na jedničku a při sledování na vás dýchá filmové umění v každém střihu, záběru, notě. Opera ani klasická hudba mě celkem nezajímá, o to více pro mě bylo tohle dílo působivější! (26.04.2005)

Miloš Forman boduje. Mistr v inscenování trapnosti a vládce na poli biografií vedle životopisů magnáta sexuálního průmyslu Larryho Flynta, nápaditého komika Andyho Kaufmana i španělského malíře Francisca Goyi proslul zejména strhujícím vyprávěním o geniálním puberťákovi, který nikdy nevyrostl v muže. Výjimečný člověk v době, která mimořádnost dokázala i trestat. Hudba je výtečná, kostýmy, které vytvořil Theodor Pištěk, jsou úchvatné, herci vládnou od chichotavého Toma Hulce přes přesného F. Murray Abrahama až po vedlejší party, stejně jako kamera Miroslava Ondříčka. Enormní zanícenost všech. A příběh i přes svou délku prostě strhne – zejména tím, jak Salieri rozeznává skutečného génia a hudební ztělesnění toho, čím si sám přál být, a zároveň jak se děsí své průměrnosti a Mozartovu genialitu vlastně nenávidí. 180 minut se dá krásně zvládnout. (04.10.2014)

Dobré, ale kam se to hrabe na Wen die Götter lieben! Aneb zrození vídeňské opery očima jedné náročné noci. Je dobré mít na paměti, že se jedná o adaptaci divadelní hry, nikoli o seriózní životopis. Dramatický oblouk byl Shafferovi (a koneckonců i Formanovi) milejší, než cokoli jiného. Zážitek je to skvělý i po letech, jen ten dopad na mozartovskou renesanci je takový poněkud sporný. (27.02.2009)