Brubaker

Robert Redford jako Brubaker zvolí skvělý způsob, jak si zjistit, co je ve věznici špatně, aby se pak mohl přihlásit, že je ve skutečnosti novým ředitelem a začne reformovat skomírající věznici, která víc než bachařům patří vězňům. Cesta člověka, který se snaží něco změnit k lepšímu, jeho tvrdé metody, přímočarost a další vlastnosti jsou úžasné, ale chvílemi působí jako velká pohádka. Film je napsán trochu nešikovně a tak v půlce začne nudit. Nezabrání tmu ani kvalitní Redford. Prostě tu chybí potenciál a hlubší význam, kromě ukázky silného muže, který přišel něco změnit. Je škoda i trochu povrchního vidění vězňů jako spíše chudáčků, než lidí, kteří si zaslouží být ve vězení. (18.02.2007)

Brubaker je podle mě trochu nedoceněnou klasikou. Jeden z nejlepších vězeňských filmů vůbec a že jich bylo natočeno požehnaně a ne ledajakých (namátkou - Frajer Luke (1967), Motýlek (1973), Útěk z Alcatrazu (1979), Kriminál (1989), Shawshank (1994) či Zelená míle (1999) atd.). Robert Redford je jako charakterní a spravedlivý ředitel věznice naprosto fantastický a např. scéna, ve které vězni vykopávají na polích mrtvoly, je opravdu silná a nezapomenutelná, stejně jako netradiční a dojemný závěr s tleskáním. Ovšem bez patosu. Jinak - hudba Lalo Schifrina opět za jedna. (01.12.2009)

Přes datum svého vzniku má tenhle film pořád svou platnost. Lidské charaktery se probarví v závislosti na podmínkách, kterým jsou vystaveny a pokud je to navíc v tak odporné věznici, do jaké se infiltroval jako vězeň budoucí ředitel Brubaker, není se co divit, že věci, které vidíme, nám vyrážejí dech, viz hra na "telefon". Ale i v takovém prostředí se najde okamžik, kdy se lidi chovají jako lidi, zvlášť když cítí někoho lidského v zádech. Spousta filmů, které dnes vidím na toto téma, se přímo nebo nepřímo Brubakerem inspirují, ale přes možnosti, jaké dnes filmový průmysl má, mu většina nesahá po kotníky. I díky mimořádnému výkonu Roberta Redforda. (26.03.2005)

Prvních asi čtyřicet minut, než se Brubaker odhalí, je to to nejdrsnější vězeňský prostředí, jaký snad kdo kdy ve filmu zobrazil. Tak tvrdý a nepřátelský podmínky myslím nepanovaly ani na bojišti. Po seznámení se s okolnostmi a hlavními postavami se začne odvíjet samotný příběh. Brubaker je dost naivní a nekompromisní idealista, člověk, který si stojí za svým slovem, sny i zásadami a nehodlá se jim kvůli nikomu a ničemu zpronevěřit a to ani kdyby tím dosáhl svého původního cíle. Neubráním se srovnání s pozdějším Redfordovým snímkem Poslední pevnost, která vlastně pojednává o něčem dost podobným. Z pohledu člověka již znalého Brubakera mi přijde Pevnost jako trapná parodie, výsměch a možná až drzá snaha o rejžování z minulého úspěchu. Pravda, konečné zatleskání mi přišlo stejně dojímavé, jako i happyendové, ale to nic nemění na tom, že je Brubaker jedním z nejlepších, nejsyrovějších a nejreálnějších vězeňských dramat. Žádní hodní dozorci, žádní vězni, kteří se chtějí vzdělávat, skoro žádní vězni, kteří by nebyli křiví jako kosodřevina a o tom to je. O bláhových lidech a jejich snaze změnit svět a zlepšit ho. O Brubakerovi. (11.12.2006)

Výborné drama o poměrech v americké věznici, kde vládne korupce, za kterou stojí lidé na vysokých postech. Roli spasitele věznice si v nezapomenutelné roli zahrál Robert Redford. Závěrečná scéna, kdy Brubaker odjíždí z vězení a trestanci mu tleskají na mě velmi zapůsobila a dokonale ukázala, že i když jsou to trestanci, tak pochopili slovo spravedlnost narozdíl od šéfů u koryt..... (12.12.2007)