Elvis

No teda. Byla jsem po několik měsíců vystavena mediální masáži propagující tento film, a stejně jsem si předem neuvědomila, že ve filmu hraje i Hanks, a ani to, že hraje hlavní postavu. (A stojím si za tím, že na záporáka nemá tu správnou jiskru, pořád působí jenom jako pohádkový dědeček se stupidním přízvukem, který ta skutečná postava prý ani neměla.) Sice to je běžný přístup používat v životopisných filmech někoho jiného jako vypravěče a průvodce k nazírání na hlavní objekt zájmu, ale způsob, jakým to Baz udělal tady, odsunul Elvise na druhou kolej a učinil z něj kompletně pasivní figurku. (A je mi to až líto vzhledem k tomu, jak citlivý a přesný výkon Butler podává v porovnání s Hanksovým pitvořením.) Mému zmatení/nepochopení/nepřijetí filmu určitě nepomáhá, že na rozdíl od spousty jiných hudebníků jsem o Elvisovi nikdy nic nečetla a tak o něm nic nevím, a tento film neudělal nic pro to, aby mě přesvědčil, že na něm jako osobě bylo něco hodno zájmu. Nejvíc tak pro mě "Elvis" představuje možnost podívat se, kam se posunuly Bazovy schopnosti, a z toho vývoje jsem taky docela smutná. Některé pasáže, například jak se samy se sebou střetly různé verze That's Allright, jsou promyšlené a políbené vyšším plánem, ale jinak mi pan tvůrce připadal jako by sám nevěděl, proč co dělá. Moderní covery/varianty/aluze Elvisových písní puštěné k některým scénám působily násilně a náhodně. Buďto na ně měl být dán větší důraz jako na budoucí odkaz toho, co se na plátně odehrává, a nebo tam radši neměly být vůbec. Možná když by si člověk pustil soundtrack a soustředil se jen na hudbu, tak se vyjeví síla této rozmanitosti svedená na jedno místo, ale při promítání filmu samotného, kde se zmíněné skladby jen tak mihly, jako by se tam ocitly omylem, a než si člověk stihl uvědomit, co to vlastně poslouchá, byly pryč, mi to připomínalo spíš zoufalost a bezradnost než tu slavnou "inovativnost", která se Bazovi napříč jeho kariérou přisuzuje. (18.08.2022)

Vyprávět příběh Elvise skrz pro mnohé neznámou postavu plukovníka Parkera byl naprosto geniální tak. To on stvořil největší hudební sólo hvězdu 20. století, aby ji svým pokřiveným charakterem dovedl k sebezničení. Luhrmann se nevyhýbá ani stinným stránkám Elvise, což se třeba u Mercuryho v oslavovaném Bohemian Rhapsody kvůli pokrytectví tvůrců vůbec nepodařilo. (07.10.2022)

Režisér Baz Luhrmann potlačil osobitost rock n´ rollové ikony, z nekvalitně namaskovaného a do karikatury hozeného Toma Hankse učinil (zcela nevhodně) průvodce filmem a film ve své zbytečně přebujelé stopáži nejvíce zaujme svým inovativnějším technickým zpracováním. Faktické chyby a nepřesnosti rozhodně tolik nevadí, podstatně horší je, že život Elvise Presleyho, alespoň podle výsledného filmového materiálu, nebyl příliš zajímavý. Dost zamrzí celkové osekání (drogových) trablů a paranoidních stavů, které provázely krále rock and rollu na konci jeho životní cesty. Vyvrcholí to tím, že film nezobrazuje jeho skon a vyřeší se to po náročné dvou a půl hodině (nepočítám závěrečné titulky) titulkem s datem jeho úmrtí. Tak takhle tedy ne. Naprosto iritující je na filmu Tom Hanks. Poprvé v kariéře ztvárnil temnější postavu a působil směšně a nevěrohodně. Nevěřím, že by někdo jako Elvis po většinu své kariéry někoho takového nechal řídit svoji kariéru, jak to horentně popisuje film. Hanks mně ponejvíce připomínal Tučňáka z Batmana, to ale není kompliment. Tím lepším z dvojice je rozhodně Austin Butler jako Elvis. Jak film postupoval, už se začal na svůj slavný předobraz podobat. Na maskách a detailech (rty) se i tak mohlo více zapracovat. Určitě důležitou složku filmu tvoří hudební složka. Nepatřím k těm, kteří by Elvisovu hudební tvorbu vehementně adorovali, rozhodně se ale najdou songy, co vešly do povědomí. Když se na jednom z vystoupení rozeznělo Suspicious Minds, tak se dostavil příjemný pocit, znásobený impozantně zvládnutou imitací pěveckého idolu, včetně jeho pohybové sestavy. Většina filmu je ale sáhodlouhá nuda, v níž převládá obrazová a technická kvalita nad tou obsahovou. Pro mě málem propadák. 5/10 (18.08.2022)

Elvis rozhodně není poklidně natočená biografie jedné hudební ikony. Právě naopak, je to hektická podívaná přesně ve stylu bouřliváka Baze Luhrmanna, jež nešetří rychlým střihem a audiovizuálním perfekcionismem. Asi jako mnozí vidím největší slabinu v délce, nicméně u biografií mám rád, když se projede úplně celá kariéra a nesoustředí se pouze na jednu etapu. Pořád si myslím, že Austin Butler je fakt divnej zjev, ale ve filmu to skvěle sedne (i když jsem si od začátku myslel, že podstoupil x plastických operací i za časů chudoby) a neměl jsem problém mu tu roli věřit. Takže jo, doporučuji, ale klidně i doma v pořádném 4k. (18.08.2022)