Doupě bílého červa

Toto je opäť jeden z hororov, ku ktorému ma viažu príjemné spomienky na hororové detstvo. Keby som ho videl dnes po prvýkrát, asi by bolo hodnotenie dosť nízke. Lenže nostalgia je jednoducho nostalgia, a aj keď v dnešnej dobe takýto film už nikoho nemôže vydesiť (upírske orgie mi dokonca pripadali poriadne smiešne), stále má niečo do seba. Proste jeden z filmov, na ktoré sa nedá zabudnúť. (06.08.2010)

Mladičký Hugh Grant a Peter Capaldi rozplétají jednu archeologickou záhadu. Doupě Bílého červa je svébytný a poměrně originální film, který občas nabídne zajímavé šílené obrazy a scény. Bohužel ale příběh není až tak zajímavý, a na to, že by se mělo jednat spíš o obskurní horor, tak mi připadalo, že si někteří herci myslí, že hrají v bláznivé komedii. Docela fajn úlet. (6/10) (28.09.2021)

Ken Russell si tuhle povídku udělal kompletně podle sebe. Zaměřil se především na sexuální podtext a do svého filmu si vybral opravdu pohledné herečky. Jeho vize hromadného znásilnění a odpaňovacího rituálu stojí za pozornost. Scénář má ovšem i hodně slabých míst, které nezachrání ani Hugh Grant. Škoda té nevyváženosti jednotlivých pasáží, protože atmosféra má místy docela slušně našlápnuto. Způsoby hadího vábení byli sice směšné, ale svým způsobem i účelové. Skotové alespoň dostali inspiraci k čemu všemu se dají používat jejich dudy. Jo a ten skautík byl cool. (08.07.2011)

Legenda o velikém bílém červovi přežívajícím po staletí v jeskyni, který pojídá lidi, se zdá býti skutečná, jak opravdové hadí kousnutí! Vcelku netradiční horor pojatý místama bizarně a halucinačně úchylákem Kenem Russellem, má skutečně šmrnc. A to nejenom zpracováním, hercema, výpravou, maskami, kostými, ale i velmi vkusnými komediálními prvky, co vůbec nesrážejí výslednou atmosféru a děsivost. Má to díky tomu poutavou formu a krásný tajemný nádech motající se kolem uctívání kultu boha Dionýsa. Nečetl jsem předlohu Brama Stokera, ale tohle mě sakra bavilo. Navíc Hugh Grant ve svém raném období, kdy se patrně o něm tolik nevědělo, tak jako dnes. Počet procent u mě znamená spíš nepochopení oné nadsázky, protože Doupě bílého červa si vůbec na nic nehraje, utahuje si v míře z ostatních a když od začátku přistoupíte k tomu s očekáváním komediálního hororu, tak by se vám to mohlo líbit. Jsem nadmíru spokojen. (15.12.2014)

Viděl jsem to jako malej, nemohlo mi být víc jak třináct, ale nějak si vůbec nějaký orgie kdovíčeho nepamatuju. Přišlo mi to jao docela zábavnej film, do dneška si pamatuju několik scén (plivání jedu na kříž, záverečná scéna s Hughem a samozřejmě scénku v koupelně, když tomu mladýmu ta ženská říká, ať se postaví v té vaně, že ho neukousne;) Jako horor mi to nepřišlo vůbec a jako nějak násilný taky ne. Ale koukat se na to dalo, a o to u těchto snímků jde. (17.03.2006)