Případ ještě nekončí

Toho zvukaře bych nechal na místě zastřelit. Buď musel být vadný na obě uši, nebo byl ožralý. Proto varuji, při dívání na film mějte ruku na tlačítku ovládání zvuku!! A hlavně hned na začátku u titulků. Za tohle body dolů. Ale vcelku je film celkem dobrý, akorát mi jako vždy unikl konec. To skutečně neexistoval pitomější způsob, jak předat materiály než je pouštět po vodě z lodičky? No, budiž. Za čtyřicet. (10.07.2019)

Film je typickým produktem 50. let, kdy se zde prolíná tehdejší špionománie s pracovní tématikou, dokonce dvěma rozdílnými kriminálními zápletkami i milostným motivem. Vše je natočeno trošku schematicky, trošku naivně, charaktery postav jsou čitelné na první dobrou, t.zn. černobílé, ale na druhou stranu jisté nesmělé náznaky originality, které ale ještě nepřekračují rámec své doby, se zde dají také vypozorovat. Celkově spíš mírně podprůměrná záležitost, dívat se na to ale s jistým občasným sebezapřením dá. (29.05.2022)

Detektivka staré školy, která byla ve své době takovým milníkem. 50. léta byla ještě v plném proudu a v tomto snímku nebyl zločinec žádný třídní nepřítel, žádný imperialista. Už to je vcelku podezřelé. Jak se to tvůrcům povedlo? Příběh z oblasti vědy a vyšetřovatel 'Jaroslav Marvan'. Jeho důvtip, nadhled a smysl pro humor jakoby předznamenával budoucího pana radu Vacátka. Klasika, která neztratila nic ze svého kouzla. (07.11.2014)

Dlouhý film režiséra Ladislava Rychmana vypráví detektivní příběh z vědecké laboratoře. Režisér Ladislav Rychman pracoval doposud jako libretista, scénárista a režisér krátkých filmů. Proto zvlášť zdařilá je exposice filmu „Případ ještě nekončí", v nichž chtěl reřlsér charakterisovat dokumentaristickým způsobem odpovědnou práci epidemiologického ústavu. Režisér a všichni jeho spolupracovníci byli ještě před natáčením filmu důkladně poučeni o organisaci práce ve výzkumných ústavech, aby mohli věrohodně představit prostředí, pro náš film dosud neobvyklé. Tak jako v posledních českých filmech s detektivní zápletkou, tak i v novém Rychmanově filmu, je pozornost věnována nejen zápletce samé, ale především osudu a charakteru a vzájemným konfliktům lidí, kteří se na rozvíjeni napínavého děje přímo nebo nepřímo podíleli. Filmový přehled 33/1957 (12.10.2007)

Osud spisovatele a publicisty Edvarda Valenty (1901 - 1978), jedné z nejpozoruhodnějších osobností české literatury, byl mimořádně dramatický a v mnohém připomínal skutečný kriminální případ. Doba, ve které se právě nacházel, byla až příliš neklidná a Valentovo jméno se záhy ocitlo na indexu. Zákaz stíhal zákaz, vyvrcholením bylo spisovatelovo uvěznění v bouřlivých únorových dnech osmačtyřicátého roku. Ale vrátil se a znovu publikoval, v tomto období vzniklo patrně jeho nejznámější literární dílo, sociálně-kritický román Jdi za zeleným světlem, a také scénář k Rychmanovu krimifilmu. Jinak banální příběh je rámován divácky atraktivním prostředím výzkumného ústavu, v jehož útrobách dochází ke zločinu. Rychman se mmj. pokusil o jakýsi neformální noir design, když většinu záběru ponechal v temných, ponurých zákoutích, připomínajících v určitém směru klasické francouzské filmy z přelomu padesátých a šedesátých let. Dobovou atmosféru podtrhují také vynikající herecké výkony Vladimíra Ráže, Václava Vosky, Ireny Kačírkové, Jaroslava Marvana, Rudolfa Deyla mladšího a Jana Pivce. (07.09.2015)