Starci na chmelu

Chmelová klasika. Moje generace tyhle brigády nezažila, takže to asi nemůžeme plně chápat. Ale jako muzikál je to celkem dobré. Je to plné klasických songů. Všichni chtějí Hanku. Filip ji nakonec získá. No říkám, je to pro mě z jiné doby, ale není to špatné. "Chodili spolu z čisté lásky, a 17 jim bylo let." :) (10.02.2013)

První český muzikál, první české DVD s DTS zvukem a obrazem v cinemascopickém 2,55:1... no nezní to krásně? na rozdíl od některých si nemyslím, že by film byl nějak příliš zatížen dobou - ano, nějaké to soudruhu či soudružko zde zazní, ale to je jen malá daň za vynikající počin, který dosud nenalezl nástupce... (04.01.2007)

Starci na chmelu rozhodně nejsou dokonalý film. Jeho hrané scény jsou skvělé, hudba taky, nadprůměrná je i kamera, což rozhodně vynikne při sledování v původním neořezaném formátu 2,55:1, jako celek se ovšem poněkud rozpadá. Chce zároveň kázat rodičům a učitelům i servírovat filmové hity, být citlivou výpovědí o prvních láskách, idealismu a mládí a zároveň ukazovat svět růžovými brýlemi muzikálového světa... Jakkoli jde asi opravdu o nejlepší český muzikál, ve srovnání s nejlepšími muzikály zahraničními vyniknou všechny jeho chybky s naprostou jasností... Celkový dojem: 75% (29.12.2012)

Generační výpověď generace mých rodičů. Symbol učitele (v tomto konkrétním případě učitelky s nomen omen přezdívkou Jana Ámos) - intelektuála jako toho, který selže a nechá se zmanipulovat totalitní mocí a v pomýlení namísto empatie zaujímá nejtvrdší stanovisko, výstižná metafora o úloze inteligence v tragické době 50. let. Film z epochálního zlomu (v důsledku XX. sjezdu KSSS a Chruščovově odhalení tzv. Kultu osobnosti), kdy se ještě téměř nic nesmělo, ale přesto už se mnohé prostě muselo celospolečensky ventilovat, třeba prostřednictvím neškodného muzikálu. Starci na chmelu jako jedni z prvních zvěstovatelů politického tání a celospolečenských změn, později pojmenovaných jako Pražské jaro. (29.12.2012)

Nikdy jsem nepochopil popularitu muzikálu jako takového a pokud byl tenhle průkopníkem a předskokanem něčeho daleko horšího a děsivějšího, čehož jsme v současnosti svědky, pak by si místo hvězd zasloužil pět lebek. Ale protože chci býti objektivní, pak přiznávám, že jsem téhle nablblé kravince kdysi udělil celé tři stáry, ovšem když jsem dnes periferním viděním zahlédl hysterického Pucholta s kudlou v ruce, jak neartikulovaně vyřvává, že se zabije, chráně tak svou běhnu v sudu, chtěl jsem, aby starej Kemroš ten závěs strhl a mohlo proběhnout skvělé muzikálové Psycho...kud, kud, kud. Škoda, takže dvě. (29.12.2012)