Starci na chmelu

Příběh je to sice jednoduchej, ale v rámci možností to v mých očích a hlavně uších prošlo s odřenými ušima až ke klasickému průměru. Žádná bomba to tedy není, ale ti kdo jezdili na podobné „brigády“ na ně ve většině případů vzpomínají v tom nejlepším. Některé melodie a písničky se těší velké popularitě i dnes, herecké výkony taky nebyli vůbec špatné – v mých očích jde o lepší průměr. 60% (03.01.2019)

Generační výpověď generace mých rodičů. Symbol učitele (v tomto konkrétním případě učitelky s nomen omen přezdívkou Jana Ámos) - intelektuála jako toho, který selže a nechá se zmanipulovat totalitní mocí a v pomýlení namísto empatie zaujímá nejtvrdší stanovisko, výstižná metafora o úloze inteligence v tragické době 50. let. Film z epochálního zlomu (v důsledku XX. sjezdu KSSS a Chruščovově odhalení tzv. Kultu osobnosti), kdy se ještě téměř nic nesmělo, ale přesto už se mnohé prostě muselo celospolečensky ventilovat, třeba prostřednictvím neškodného muzikálu. Starci na chmelu jako jedni z prvních zvěstovatelů politického tání a celospolečenských změn, později pojmenovaných jako Pražské jaro. (29.12.2012)

Je pro mě neuvěřitelně těžké ohodnotit tento film. Písničky, kromě té ústřední Milenci v Texaskách, nestojí za moc a chvílemi mi to je opravdu hodně proti srsti. Znám ten film už od mala a nikdy jsem nevěděl, jestli se mi vlastně líbí nebo ho nesnáším, ač to může znít hodně ujetě. Myslím si, že nevidím úplně čistě ten podtext toho všeho. Pokud je ten muzikál o rozporu jednotlivce se společností, který nakonec prožije obrovské osobní vítězství, je to na tu dobu ušlechtilý, ale nedokonale provedení počin, který by si zasloužil vysoké hodnocení z mé strany. Pokud je hlavní myšlenka cokoli nižšího, at' už třeba i láska, která dala dohromady silně osobité jedince a pouto mezi nimi bylo natolik pevné, že ho nemohlo nic přetrhnout a zůstali spolu až navěky, pak už to jako celek nevybočuje příliš z šedi průměru. Já zatím zůstávám s hodnocením někde uprostřed. (21.11.2011)

Ať koukám, jak koukám, nic pozoruhodného na tom nevidím. Z písní jsou dnes zaslouženě evergreeny, ale příběh je víc než jednoduchý a nic moc nevypovídající, což je asi rozšířená nemoc nejen filmových muzikálů, a z ansámblu výrazněji vyčnívají jen bezelstný Pucholt a profesorka Ireny Kačírkové. Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu dobu vzniku, ve které museli být Starci přímo zjevením, a leckteré scény dýchají svěžím studentským vtipem. Pro mě ale zůstává králem - či spíše královnou - českých muzikálů Noc na Karlštejně. (30.08.2007)

Legenda českého muzikálu. Nestárnoucí písničky, výborná zasazenost do tehdejší doby se zástupci veškerých pro i proti. Pucholt s Pavlovou předvádí sympatické a přirozené výkony a panuje mezi nimi výborná chemie. Všemu nasazuje korunu výborný Kemr. U Straců na chmelu si dokážu představit nejen vřelý vztah k filmu, ale také nenávist k němu samotnému. Rozporuplný budovatelský nářez, který svou naivitou válcuje snad vše tehdejší. 4* (22.12.2014)