Zdislava z Lemberka
Režie:
Ludvík RážaScénář:
Ludvík RážaKamera:
Jaroslav BrabecHudba:
Petr HapkaHrají:
Milena Steinmasslová, Boris Rösner, Martin Růžek, Josef Kemr, Daniela Kolářová, Viktor Preiss, Radoslav Brzobohatý, Hana Maciuchová, Michal Dlouhý (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Děj filmu tvoří příběh paní Zdislavy z Lemberka, o níž vypovídají legendy jako o hluboce věřící ženě s léčitelským darem, která se plně obětovala službě nemocným a trpícím bližním. Tvůrci filmu se soustřeďují na posledních sedm let hrdinčina života. Zdislava, která podle historických pramenů žila jen krátce (pravděpodobně v letech 1220–1252), však zanechala v srdcích a v paměti lidí nesmazatelnou stopu, než kdyby byla jen skvělou matkou a laskavou hradní paní svých poddaných. Její osobnost tvůrci představují jako oduševnělou a milující ženu. (Magic Box)
(více)Recenze (62)
O Zdislavě se toho zase tolik neví. A o světcích z těch časů spíše existují jen suchá fakta, takže vznikají pak legendy. Podle dostupných informací se dá dosti těžko udělat z jejího života dramatický příběh, takže scenárista byl nucený asi spíše vymýšlet drama, než aby se mohl opírat o dostatečné množství ověřitelných faktů. ()
Jako sonda do středověkého světa zdařilé, jako příběh již méně, osudy Zdislavy nejsou natolik poutavé, aby byly nosnými pro 90 minutový film. I když jsem si užíval syrovost doplněnou podmanivou hudbou a hlavně skvělého Rösnera, jaksi jsem ztrácel zájem o dosti monotonní děj točící se okolo svaté Zdislavy. ()
O Zdislavě z Lemberka jsem před zhlédnutím tohoto filmu nikdy dříve neslyšel, a proto byl pro mě její příběh něčím zcela novým. Film na mě zapůsobil lehce nadprůměrným dojmem a přišel mi spíše jako snímek udělaný pro televizi. Milena Steinmasslová byla v hlavní roli skvělá, moc se mi líbila Hapkova hudba a přítomnost několika flashforwardů, které rázně předpovídaly osud Zdislavy. ()
Jeden z nejvýznamnějších a bohužel pozapomenutých snímků 90. let, který by si zasluhoval mnohem větší pozornost. Výtečné vylíčení doby 13. století (fantastická kamera Jaroslava Brabce), vynikající herecké výkony (Josef Kemr svých pár scén odehrál doslova na smrtelné posteli) a nádherná hudba Petra Hapky. Je až k nevíře, že něco takového vzniklo v době, kdy se točily především tzv. privatizační komedie. ()
Skutečně nechápu tak nízké hodnocení. Toto byl poslední film natočený u nás, který perfektně zpracoval jedno období našeho středověku. Kostýmy, herecké výkony, syrovost ala Vláčil... perfektní. Ano bylo to o světici, tak to snad někomu mohlo připadat nudné. Kdo se však o toto období a danou tematiku zajímá, bude panu Rážovi za toto dílo vděčen. Kvalitních snímků mapujících toto velmi zajímavé období našich dějin a vůbec západní křesťanské Evropy je totiž strašně málo. ()
Galerie (3)
Zajímavosti (7)
- Filmový Lemberk je ve skutečnosti Nový hrad u Blanska. Dále se natáčelo např. na Zvíkově, Pernštejně, v Jindřichově Hradci, v třebíčské bazilice sv. Prokopa nebo v klášteře ve Vyšším Brodě. (skudiblik)
- Původně se měl film jmenovat Zdislava z Lemberka. Autorská práva však uzmul Ivo Trajkov, a tak se musely již hotové plakáty přelepovat novým názvem filmu. (honajz)
- Boris Rösner při přípravách filmu trénoval jízdu na jiném koni, než jakého pak dostal pro natáčení. Bílý kůň, na němž nakonec absolvoval filmové jezdecké scény, ho prý nechtěl poslouchat, protože byl jinak ježděný a zvyklý na vysokou otěž. „To by se v americkém filmu nestalo, aby se představitel hlavní role nemohl sžít s koněm,“ poznamenal Rösner pro časopis Kinorevue. [Zdroj: Denik.cz] (Duoscop)
Reklama