5 milionů svědků

Jednou z předností je výborný scénář Václava Nývlta originálního kriminálního příběhu a zajímavé prostředí počátků televize, kdy se vysílalo živě a kde do hry vstupují spousta lidí zajímavých profesí kolem umění i techniky. Snímek nabízí zdařilé herecké výkony, mezi nimiž vyčnívá zejména Radovan Lukavský jako detektiv, Miroslav Macháček jako experimentující autor detektivní hry a Luděk Munzar jako opilý svědek-umělec. Úvod a závěr rámcuje skvělá hudební skladba, bigbít v podání skupiny Mefisto zpívaný Pavlinou Filipovskou... Leč jako celek to dokonale není, působí to v celovečerním formátu roztahaně, spomaleně a hluchých míst se najde dost. Uměl bych si 5 miliónů svědků představit třeba jako špičkovou televizní inscenaci, které Eva Sadková bezpochyby uměla, jen stopáž by musela být o něco kratší a nesměl by tam být Vít Olmer a mladý Tříska v roli kriminalisty (nic proti němu...). 70% (25.10.2017)

Jan Tříska jako trochu hejskovitý kriminalistický elév, Radovan Lukavský jako jeho mentor s kamenným obličejem a kousavými poznámkami a řada velice dobrých herců i v maličkých roličkách. Obvzláště kouzelný je Luděk Munzar jako přiopilý (či přiopilost předstírající) a z kriminalistů i oficiózních hesel si utahující novopečený tatínek (a potměšilý intelektuál). Velmi pěkná česká (tj. založená spíše na psychologii, dialozích a atmosféře) detektivka, na které je vidět postupné tání režimu v polovině šedesátých let. Pod titulky je už dokonce bigbeatová písnička hraná tehdy slavnou skupino Mefisto a zpívaná Pavlínou Filipovskou. Tři a půl hvězdičky. Při novém shlédnutí musím trochu přidat. (29.08.2010)

Škoda toho uspěchaného konce, některých nedovysvětlených pasáží (léky, sv. Jiří), ale herecké výkony, atmosféra, podání tehdejších televizních přenosů, hudba, dokonalost sama. Snad jen Tříska mi vadil, nedokázal emoce mladého a nadšeného eléva dát dostatečně najevo, takže jeho dialogy s Lukavským někdy nedávají ten smysl, který by měly. (01.11.2012)

Studiová konverzační detektivka bez napětí či nějaké ponuré atmosféry. Příběh o vraždě v televizním studiu během přímého přenosu detektivní hry představuje pouze poklidný průběh celého vyšetřování. Výsledek je nejasný a tak si ve finále vyšetřovatelé pomohou rekonstrukcí všeho, co se ve studiu odehrálo. Divák během sledování může tak leda hádat, kdo je tím pachatelem. I když námět není špatný, Radovan Lukavský v roli kapitána VB Sudy a Jan Tříska coby vyšetřovatel VB Koval ze slabě zpracovaného scénáře toho moc nevytáhnou. Takže se vlastně jedná o velmi jednoduchou čítankovou detektivku hodící se tak leda na dobu krátce před spaním. (13.03.2015)

Detektivka na jedno použití, dá se shlédnout, herecké výkony standardní, ale jinak velmi statické, takřka televizně inscenační, odehrává se to v několika interiérech; zápletka smrti slavného herce v přímém přenosu může zaujmout snad jen historickou připomínkou začátků naší televize, kde šlo všechno hned do éteru, konečný herostratovský motiv vraždy je nedůvěryhodný. Kdo jednou viděl, asi už nebude toužit si to zopakovat, ale vidět se to dalo. (07.03.2015)