Režie:
Volker SchlöndorffKamera:
Igor LutherHudba:
Rjúiči SakamotoHrají:
Natasha Richardson, Faye Dunaway, Aidan Quinn, Elizabeth McGovern, Victoria Tennant, Robert Duvall, Blanche Baker, Traci Lind, Muse Watson, David Dukes (více)Obsahy(1)
Varovná vize blízké budoucnosti, kdy lidské city a touhu po štěstí spoutá totalita nejmenovaného státu. Román kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové Příběh Služebnice vykresluje pochmurnou vizi blízké budoucnosti na půdě dnešních Spojených států amerických, které přestaly existovat a byly nahrazeny totalitním režimem. Scénář je dílem známého anglického dramatika Harolda Pintera a snímek natočil přední německý režisér Volker Schlöndorff, který od počátku osmdesátých let pracuje převážně v zahraničí. Snímek nepatří k typickým vědecko-fantastickým filmům a více se soustřeďuje na psychologické vykreslení postav. Zavede nás do státu, ovládaného represivním režimem s přísně puritánskou etikou. Menšiny a nevěřící jsou odsouzeni do pracovních táborů. Následkem nukleárních katastrof a genetického experimentování se většina žen stává neplodnými. Ženy schopné rodit děti jsou vychovávány jako Služebnice a přidělovány do rodin vysokých státních úředníků. Kate se pokouší se svým mužem a dítětem utéci do Kanady. Na hranicích je muž zastřelen a dcerka odvlečena pryč. Kate čeká osud Služebnice, tak jako mnoho jejích nových přítelkyň. Ocitne se přímo v rodině Velitele, který má na starosti tajnou policii. Kate se ovšem nehodlá jen tak smířit se svým osudem a zvláštní přízeň Velitele jí dává nečekanou možnost... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (59)
Aby byly dystopie působivé, musí být uvěřitelné. Tahle je z těch o nichž jsem četl a nebo je viděl ve filmu, po Hunger Games druhá nejhloupější. Společnost Gilead nedává smysl a působí destruktivně jak na ovládané, tak na ovládající. Přesto je z nějakého záhadného důvodu udržovaná. Příběh služebnice se může pochlubit slušnou tísnivou atmosférou, za níž ovšem nevděčí zápletce, ale režijnímu umu Volkera Schlöndorffa, slušným hercům a náladové hudbě. Ve druhé polovině navíc tempo znatelně upadlo a do nepravděpodobného závěru film doslova doklopýtal. Jestli chcete vidět, jak by vypadala společnost v níž se přestaly rodit děti, pusťe si radši Potomky lidí. ()
Velmi zajímavý námět i vývoj děje, svižně podaný rozsáhlý příběh a pohltivá atmosféra posouvají tohle lehce chladné sci-fi dílko s další antiutopickou vizí totalitní společnosti do výrazného nadprůměru. Byť mám z filmu vesměs působivý zážitek, přeci jen od takového režiséra jako Volker Schlöndorff jde pro mě o mírné zklamání. Tady je hodně znát, že Příběh služebnice pochází z období, kdy Schlöndorff několik let natáčel většinoiu nízkorozpočtové adaptace pro americkou televizi a s výjimkou Smrti ochodního cestujícího v nich povětšinou neměl moc příležitostí uplatňovat výraznější režijní nápady. Výsledek občas působí spíše jako rutina, za kterou by klidně mohl stát i méně zvučný režisér, a ačkoliv film nepostrádá dobrou atmosféru, vzhledem k napínavému ději a často děsivému obsahu bych si jí představoval určitě mnohem víc strhující a ponuřejší. Jelikož jsem knihu nečetl, dívat se na novodobý seriál dle stejné předlohy nemám v plánu a rozehraný děj s náboženskou totalitou, jedním nekompromisním ústavem pro poslední plodné ženy a v závěru i prostorem pro nikdy neumírajcí naději mě zaujal dostatečně, uděluji ke své spokojenosti a obohacení slabší 4 hvězdičky. [70%] ()
Mierne pritiahnutá verzia antiutópie, ktorá rieši nové spoločenské členenie v blízskej budúcnosti a vytvára priestor na novovytvorené otázky. Môže prežiť doterajší sytém? Môže prežiť novovytvorený systém? Skvelý Duvall v roli kontroverznej osoby, ktorá má tieto otázky už zodpovedané. Zaujímavý námet, spracovanie je však trochu ploché. ()
Dovedení starozákonního příběhu o Jákobovi a služebnicích (otrokyních) jeho ženy Ráchel, která dlouho nemohla mít děti, do absurdity. V tom příběhu dá Ráchel Jákobovi své dvě otrokyně, aby porodily "na její kolena", tedy jejich úkol končil tím, že odrodily a dítě odevzdaly své paní. V dávných dobách to na Východě zřejmě byla běžná praxe a v té době to asi i zapadalo do pojetí rodiny, plodnosti a podobných záležitostí. Nicméně věřím tomu, že v Americe by za okolností ukázaných ve filmu něco takového bylo možné i dnes nebo v blízké budoucnosti. Ono tam totiž k podobným věcem díky zacházení s Biblí jako s neomylnou knihou platnou ve všech detailech i pro dnešní západní společnost, už dochází. Vynikající námět, který by si zasloužil lepší zpracování, ale i tak hodnotím dost vysoko. ()
Vývoj pojmu svobody, ktrerý se historicky váže ke "svobodě od něčeho" (třeba od otrokářství nebo od pánů), ke "svobodě k něčemu" (seberealizaci nebo nebo k autentickému činu) až ke "svobodě k ničemu" - a to jsme doma tady, v obecně neurčité totalitě, i když bližší určení není zas tak obtížné. Jde ze o církevní stát (neplést s křesťanským), o nějž církev usiluje po celou dobu svého vývoje. Často se jí to skoro podařilo, mnohdy chybělo jen málo. Pozn.: Kdyby pod filmem nebyl podepsán Volker Schlöndorff, ke kterému mám stále důvěru, asi bych jej vypustil. Nicméně režie je nemastná neslaná, příliš explicitní; nalinkovaná, omalovánková notová osnova s předkreslenými notami. ()
Galerie (41)
Zajímavosti (2)
- Faye Dunaway sa spočiatku zriekla úlohy Sereny Joy, pretože sa jej zdalo, že rola je veľmi nevýrazná. Prehovorila ju až samotná autorka knihy Margaret Atwood. (Msscastillo)
- Mary Elizabeth Mastrantonio odmietla rolu Moiry. (Msscastillo)
Reklama