Nikdo se nebude smát

........zamyšlení nad těžkým osudem slušného člověka, jenž nenalezne sílu jednoznačně odmítnout dotěrnost sebejistého grafomana. Ten totiž plachému kunsthistoriku tak vehementně vnucuje své bezcenné spisky, až mu rozvrátí veškeré pracovní i rodinné jistoty... ............... Já to vidím přesně obráceně.. Zbabělost Dr. Klímy (J.Kačer) říkat lidem pravdu, rozvrátila život lidem kolem něho a nakonec jemu samotnému. Dávám 65 % (12.03.2009)

Nemstný, neslaný začátek, ale pak film postupně stoupá v zábavnosti a vtipnosti, až dojde vrcholu v absurdní scéně schůze výboru obyvatel domu. A pak už jen slabší dojezd. Z formálního hlediska pobaví pár hrátek s kamerou (silueta na okně), ale jinak film působí jednoduše a vizuálně obyčejně, ale není to na škodu. (15.03.2009)

Trojgenerační absurdní moralita, která je vůči manuálně pracujícím (a vždy všechny bedlivě sledujícím) soudruhům a soudružkám stejně sžíravá jako k elitářským intelektuálům a povrchní mládeži. Od drobného úhybu jednoho zpohodlnělého muže film graduje k celospolečenské kritice chorobného egalitářství, pokrytectví a závisti (čím se liší od úžeji zaměřené předlohy). Debutující Bočan prokazuje svůj talent dobrat se podstatného skrze drobnokresbu, když závažnost vyprávění stupňuje za užití nenápadných významových posunů (zprvu komické šmírování je později nemilosrdně obráceno proti Klímovi, z vizuálního gagu s vyšlapanou cestičkou se stává metafora lidské přizpůsobivosti). Zarážející pro mne byla pouze epizoda z mládežnického klubu, prezentující socialistickou mládež na způsob některých dílů Majora Zemana nebo normalizačního krimi Mravenci nesou smrt. 75% Zajímavé komentáře: Nathalie, gudaulin, Amputace, peetriss (12.04.2013)

Pozorujúc neveľmi početnú kunderovskú filmografiu, zdá sa, že Bočanovo (a Juráčkovo) NIKDO SE NEBUDE SMÁT je nielen prvou, ale aj dodnes najlepšou adaptáciou tohoto svetoznámeho spisovateľa. V porovnaní s ŽERTEM nie je totiž ako adaptácia poviedky taká skratkovitá a k pôvodnej látke aj pridáva niečo vlastné, rýdzo filmové a nadčasové, čo sa napríklad samotnému Kunderovi pri písaní scenára k JÁ, TRUCHLIVÝ BŮH, nepodarilo... (15.12.2019)

Zfilmovaná literatura často ztrácí na kvalitě děje i plasticitě postav, v našem případě je tomu však naopak. 1) Spoiler. Zatímco v Kunderově podání je asistent Klíma intelektuál, jakýsi spisovatelův komplic, kterému autor a potažmo i čtenář rozumí a s nímž sympatizuje (a jehož názory jsou tedy i názory všeobecně platnými, např. na úroveň Zátureckého práce), tak ve filmu tomu tak zdaleka není. Bočanův a Jiráčkův lektor je bohorovný mladík (žádný plachý, jak praví oficiální text distributora), který jen nerad říká jasné ne. Ve své posedlosti neodmítnout jde pak dál - vymýšlí si, lže, dokonce obviní Zátureckého ze sexuálního obtěžování své milenky. Sám se chová namyšleně, není schopen jednat ani, pravda, s primitivy z uličního výboru, klame svou milenku, kašle na svého přítele malíře a chová se (nejen na fakultě) jako rozmazlený fracek._____ 2) Spoiler. Hloupý grafoman Záturecký se ve filmu pak mění v troubovitého pracovitého a poctivého neumětela, jehož hlavní přednosti, vytrvalost a poctivost, mu v souboji s přezíravým intelektuálem nakonec získávají i část diváckých sympatií._____ 3) Díky poctivě rozpracovanému scénáři se tedy obě hlavní postavy posunuly z lehce načrtnuté jednobarevné karikatury do plastičtějšího charakteru._____ 4) Další rovinou filmu je společenská reflexe. Nejlépe je to vidět na práci na silnici, kdy několikaminutová sekvence obcházení výkopu řekne o povaze režimu a života v něm více, než mnohostránkový popis. Jednání uličního výboru je další praktickou ukázkou, jak socialistický životní styl fungoval._____ 5) 27letý Hynek Bočan dosáhl ve své filmové prvotině na jeden z vrcholů svého filmařského umění. Jistě k tomu přispěl i scénárista 30letý Pavel Juráček a 29letý Jan Kačer v hlavní roli. (13.10.2016)