Podfuk

Film je pojat jako sportovní zápolení jednotlivých postav o to, která z nich je nejprotivnější. V soutěži ze začátku ztrácí Fidlerová, neboť její neustálé zpražování Havelky za jeho parodii na zpěv působí velice sympaticky, pak ale podlehne hučení příbuzných, že prostá chudá holka z vesnice nemůže pohrdat titulem paní architektová (paneláková), začne být na Havelku milá a jejich milostné scény pak patří k tomu nejhoršímu, co si dokáže lidská fantazie představit. Korunu svému výkonu pak nasazuje morální fackou Petříkovi mladšímu. Také Masopust coby hlavní padouch Dr. Petřík v klání zprvu hodně ztrácí dech, neboť obratnou spekulací s pozemky podrývá nenáviděný socialismus... ale vše si zlepší svým naprostým doznáním na konci a umisťuje se tak v první polovině pelotonu. A tak se slavným vítězem stává Poloczkův policajt tvrdící, že v socialismu se nedá zatýkat za daňové úniky a že je možno smát se příslušníkovi VB do tváře! (21.10.2012)

Až do placení taxíku to vypadalo na super film. Bohužel toto nastane ve druhé minutě a pak už to je hloupá plácanice. Dobře se sledují Poloczek či Husák, ale hlavní "hrdina" je prostě napřesdržku, ať už dělá cokoliv. Když už děj zabředává do odpadu, naštěstí se vždy objeví strašně rychlej Bill, co tu už byl! Uí, uí!! (04.04.2018)

Kradeš, kradem, kradou, kdo by nechtěl vilu se zahradou.. Mravohledný projektant poznává, že s poctivostí nejdál dojdeš, ale jiní tam budou rychleji a ty se ještě staneš terčem smíchu a pomluv. Je to šedivé jak suť a zábavné jak četba přepisu projevů ze XVII. sjezdu KSČ. A přitom to ze začátku tak nevypadalo. Když spustili svůj hit Pašáci (původně jsem četl na bubnu Pasáci), chybělo už jen, aby do kulturáku vjel Bandita Burt Reynolds v Pontiacu! Předpokládám, že co vyšetřovatel Poloczek vydělal, to ve svačinkách prožral.. (07.03.2024)

S poctivostí se skutečně dá nejdál dojít, jen je ta cesta trnitá a plná postupně přikládaných překážet. Své o tom ví poctiví lidé i v dnešní době, když upozorní na nějakou levárnu a krádeže. “Víš co seš?” “Vím. Hajzl a udavač.” Do příběhu s Ondřejem Havelkou, typicky prezentující poněkud naivního člověka, bylo do takové tématiky zamícháno takřka vše podstatné, v rámci upozornění na danou závažnou problematiku. samozřejmě s moralizačním přesahem. Vše začíná v podnikovém prostředí, aby se to nakonec překulilo do výrobní sféry plného švindlů a podvodů i za cenu úplatku k dosažení svého vysněného cíle, v tomto případě lepšího bydlení. Ing. Severa chce postavit sídliště, ale systém mu to zamítá, zatímco jinde své vysněné bydliště staví za úplatek. A jak se později ukáže, vše je tak propojené, že i zde platí, že všechno souvisí se vším. V pořádku? V socialismu se tomu říkávalo rozkrádání socialistického majetku a melouchaření ve stavebnictví. A jak se tomu říká dnes? No nic. Příběh svou tématikou zabředl až do detektivního žánru, avšak v plné jednoduchosti a přímočarosti. Takže žádná dramatizace a nějaké napětí už teprve ne. Poukazuje se v jednoduché míře na lidské vztahy a vznikající drby v podniku, dívání se přes prsty na poctivost už od pohledu naivního člověka, který má takový charakter i v soukromém životě a na typické lumpárny, jak se dnes říká, v lobbingu. Z kulturního hlediska stojí také za zmínku prezentace jedné jediné písničky za celý film, avšak v několika výrazně odlišných verzích. Snímek tedy zcela obyčejný, i přes svůj hluboký moralizační aspekt spíše v zábavné atmosféře. Tématem sice z dob socialismu, ale co budeme povídat, poplatného i na dnešní dobu. Jen se tomu říká jinak, než kdysi. Jak říká Bronislav Poloczek v roli vyšetřovatele případu  poručíka Škody svému nadřízenému: “Takže vy si myslíte, že se s tím nedá nic dělat, jo? Ale to přece není možný, krucinál. Přece se nebudeme jako blbci koukat na to, jak nám lidi obcházej zákony, dělaj daňový podvody a přitom se nám smějou do očí.” (02.07.2022)

,,Slečno, s ním moc stěstí nenaděláte! To je slušnej člověk! " --- Tak tohle skvěle charakterizuje hlavní filmovou postavu a v podstatě to tak platí i dnes. Socialismus, nebo kapitalismus  - je to jedno bohužel. Tato socialistická kriminálka dá-li se to tak nazvat poukazuje na tehdejší čachry s pozemky. Pro soudruhy bylo lepší o něčem co nestíhali potírat raději  nechat natočit film, jako, že se o těchto praktikách ví aby byl pracující lid uklidněn a i trochu vystrašen, to kdyby měl někdo podobné nápady.  Spíše než opravdu hloupým příběhem zaujme svými dobovými reáliemi i atraktivní (tehdy) Táňou Kulíškovou.  U filmu jsem si uvědomil jak možná pohodové bylo jezdit po Československu s vrtnou soupravou. Leckdy offroadová jízda terénem s gazíkem a V3S, pak chvilka vrtání, ohýnek někde u lesa a večer v maringotce možnost pokračovat v sondování a vrtání obzvláště pokud v teamu byla fešná a vrtání svolná geoložka nebo inženýrka. Hlavní roli si ve filmu zahrál O. Havelka, který tehdy často hrál role mladých nezkušených mužů. Často si ve filmu i zazpíval a nejinak tomu bylo i zde. Nečekejte ale žádný jazz a swing, k tomu se prokousal až později. Co ve filmu zaujalo je ta samá bezmoc kriminalistů (už tehdy) k fíglům s majetky na které byly krátké zákony komunistické i ty dnešní. A korupce je tu s námi stále také. Dávám za dva staré plány chodeb z roku 1939. * * (01.11.2021)