Rozhovory

Ach, ten Schorm a ten jeho filmový underground...! Abych řekl pravdu, tomuto snímku jsem narozdíl od šíleného Den sedmý osmá noc ze stejného roku rozuměl, jenom mě to prostě nebavilo. V druhé půlce jsem se neustále díval na čas a byl rád, když to skončilo. A to si jinak nechávám filozoficky laděné snímky nad tématem spravodlivosti klidně líbit. Tohle mě nijak nezasáhlo, ani nevím, zda je to tou "schormovsky" zmatenou koncepcí s podivnými Macháčkovy vstupy, pro mě zrovna nezajímavým Kačerem a Cupákem, téměř neustále monotónním prázdným prostorem, nebo je za tím prostě ta přílišná umělá vykonstruovanost a prvoplánovost (úplně se shoduju s komentářem od uživatele honajz). Nejspíše vše zmíněné dohromady dělá rozporuplné pocity. Milena Dvorská na fotkách pěkná, její hlasové repliky provázející film ostatně taky, ale ty jakoby zde vypadly z úplně jiného filmu. S Evaldem kamarádi nebudem...:o) (06.04.2018)

Jak dobrý by tenhle film mohl být, kdyby byl o pár stupňů promyšlenější... Samotná linie, kde vyniknou naprosto skvostné hlasy pánů Cupáka s Kačerem (audio by klidně obstálo bez obrazu jako výtečná rozhlasová hra) je výborná, sluší ji bezčasnost a je v ní jeden dobrý dialog vedle druhého a nejsou to jen prázdné fráze a opravdu mají svou hloubku. Jenže, bohové, jak mě tam neskutečně, hrozivě a abnormálně štvali záběry ze střižny! Pro mě osobně dokonale podřezali jinak výbornou atmosféru a zcela určitě by se dali najít mnohem přirozenější způsoby, jak do filmu vecpat citáty na téma spravedlnost (a navíc nemám podobné nabourávání fikčního světa rád, působí na mě asi jako film, kde by vystupovalo monstrum, chtivé zničit a sežrat vše živé i neživé pod sluncem, ale každých patnáct minut by si milé monstrum sundalo gumovou hlavu a herec by nám s vážnou tváří zdůraznil, že v africe propukl hladomor a že žádné monstrum v reálu neexistuje). (29.06.2014)

Na tuto inscenaci se lze dívat ze dvou různých úhlů. Jedním z nich je současný pohled, který uvidí krátké filozofické zamyšlení v diskuzi dvou mužů. Druhým úhlem pohledu může být doplnění informace o roku vzniku a domyšlení kontextu. Pak mi ani nevadí Macháčkova přítomnost. Z dnešního pohledu je ten tyranský režisér z Národního divadla před kamerou naprosto nadbytečný, neboť těch několik frází o spravedlnosti mohlo zaznít jinak a lépe. (07.07.2014)

Přehlédnu vše, co jsem přehlédnout nechtěl a nechám se bezbraně unášet těžkým filozifickým diktátem na téma spravedlnost. Tvář práva s maskou aktuální moci a rozdání dobových rolí. Jsou jeden na jednoho a je toho opravdu mnoho, co je spojuje. Osud jednoho, jenž už si vybrat nemůže i osobní ztracenost druhého. Současný divák, přeživší srpen 68, se jen zoufale diví, jak se ta historie opakuje. Schormova krátká obžaloba, kterou točil pro nás, pro svobodného diváka (Macháček) Točil, aniž by tušil, jestli tento snímek vůbec kdy bude mít nějakého diváka. Klasický Schormův underground. Výborné. (30.05.2014)

Filozofování o neuchopitelném pojmu "spravedlnost", nebo spíše o jeho neuchopitelnosti. Ve své době dech beroucí, dnes trošku ukoptěné a spíše mudrlantské než moudré. Po chvíli děj začíná nudit a neorganické vsuvky o nesmrtelnosti lásky má člověk tendenci přetáčet, aby už došel ke konci, který je od počátku zřejmý. (03.03.2014)