Tenkú no Escaflowne

Je chvályhodné, že se tvůrci rozhodli šetřit s negativními prvky Fušigi júgi (klasických komediálních momentů je tu dokonce naprosté minimum, ovšem zastupují je pavědecké vtípky, kterých je i na fantasy příliš), naneštěstí však se splašky vylili i těch několik zajímavých záporných postav. Mezi zdejšími se vyjímá zvláště Dilandau, který je záporákem skutečně ubohým. (Takovou postavu bych dokázal napsat i já.) Hudební doprovod nabízí pár velmi pěkných motivů. 5/10 (02.10.2010)

Občas mi přišlo, že je to taková verze Berserka pro holky, takže pokud chcete přesvědčit holku k sledování anime, tohle bude správnější varianta. Fantasy je všeobecně po málu a těch skvělých by bylo tak do 30ti. Po prvním shlédnutí jsem dal jen 4*, protože mě naštvala poslední čtvrtina, ale když už jsem podruhé věděl, jak to dopadne, tak to bylo ještě podstatně lepší. Dokonce to zapůsobilo tak, že přepisuju celý komentář a určitě se brzo podívám zase. První tři čtvrtiny jsou úžasné. Sice tomu hodně pomáhá perfektní soundtrack, ale i tak. Scény jako setkání na louce uprostřed noci, nebo Draydenova rozmluva s vodní pannou jsou nezapomenutelné a pouštěl jsem si je mnohokrát. A takových scén je tam ještě daleko víc. Allena teda pořád nemám rád, ale všechny ostatní postavy bych pomalu dokázal obrečet. Mimochodem anglický dabing je příjemný, jako tah polystyrenem přes okno, tak se mu raději vyhýbejte. (12.11.2008)

Krev štěstí, stroj na osud, elementární částice osudu, zóna absolutního štěstí způsobující válku, hrdinka milující celou dobu jednoho aby si díl před koncem vybrala jiného, záporák snažící se rozdělit pár protože mu narušují jeho ideální budoucnost je později dává dohromady protože něco... ne děkuji. Na tomhle mě nebavilo vůbec nic. Pro mě téměř jistě nejhorší anime, co jsem kdy viděl (zas tak moc jich nebylo). 20% (03.01.2017)

Je to skvělý seriál, a je mi líto, že mu nejsem schopná udělit lepší hodnocení. Možná, že kdybych ho viděla dřív, tak by mě nadchnul, ale možná taky ne. Čekala jsem trochu víc romantiky (teda ne, že by jí tam nebylo dost, ale nepřipadala mi dost romantická, pamatuju si tak 1 moment, kdy to mezi postavami opravdu jiskřilo), trochu zajímavější děj (zase, stalo se toho opravdu hodně, ale působilo to na mě jako suché konstatování) a trochu větší 'iniciativu postav'. Jelikož se filosofie tohohle seriálu tak moc pitvá v předurčenosti osudu, neustále jsem byla překvapována prapodivným rezignovaným postojem. (31.03.2013)

The Vision of Escaflowne (1996) - Již od prvního dílu jsem poznal, že tato anime bude trochu jiná, než s jakými jsem měl dosud zkušenost - je totiž určena spíše / převážně dívkám a ženám. V prvním dílu, odehrávajícím se na Zemi, se seznámíme se školačkou Hitomi, její kamarádkou Yukari a Hitominým trenérem, Amanem. Když na konci dílu zkouší Hitomi uběhnout 100m za 13s, zjeví se před ní najednou princ Van a drak, kterého má zabít. Ovšem když se Van vrací na svoji planetu, Hitomi je proudem stržena též. A tak se ocitá na planetě Gaea, ze které jsou jako dva měsíce vidět Země a Měsíc. Nebudu prozrazovat další děj, jen zmíním, že vzhledem k cílové skupině v něm má své nezanedbatelné místo romantika a vyznání lásky. Rovněž z designu postav je patrné zaměření na nežnější pohlaví, kladní hrdinové jsou princové a princezny až přehnaně krásní. Mimo to to ovšem je docela zdařilý mix sci-fi a fantasy (obří roboti jsou poháněni "energisty" získanými z draků), kterým se možná mírně inspiroval seriál Now and Then, Here and There. Za zmínku stojí vynikající hudba od Yoko Kanno a Hajime Mizoguchiho. (30.08.2004)